Článek
Tímto způsobem pohřbené ostatky byly na území Česka dosud nalezeny jen asi v pěti případech.
„Podle všeho patřily ostatky muži. Vypovídá o tom tvar pánve, výška, ale jsou tu i další mužské znaky, které jsem nalezla,“ prohlásila ve čtvrtek dopoledne při exhumaci ostatků z hrobu antropoložka Hana Brzobohatá z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze.
Odborníci před vyzvednutím 700 let staré kostry z hrobu za hřbitovní zdí v Hrádku nad Nisou.
Překvapila tak archeology podruhé, neboť původně předpokládali, že nalezené 700 let staré ostatky patřily ženě. Měli pro to hned několik důvodů, neboť za hřbitovní zdí se tímto způsobem pohřbívaly například matky, které po porodu zabily své děti. Do země bez rakve se tehdy podle archeologů ukládaly zaživa a do srdce jim byl vražen kůl. Podobný osud stihl ale i ženy považované za čarodějnice.
„Předpokládali jsme, že se mohlo jednat z tohoto pohledu o vampírku. Ve 14. století se objevuje v kronikách hodně zmínek o vampírech, kteří vstávali z hrobů a údajně se zjevovali lidem. Ti pak byli schopni hroby znovu otevřít, oddělit hlavu od těla anebo zpřeházet či spálit kosti. Věřili, že jim to pomůže. O jaké jevy se v té době jednalo, ale není úplně jasné,“ vylíčil Právu archeolog Petr Brestovanský.
Zkoumání ostatků přináší stále další otazníky
Fakt, že kostra patřila muži, ale nahrává spíše teorii, podle níž se podobným způsobem pohřbívali sebevrazi anebo lidé, kteří se dopustili nějaké trestné činnosti. „Stejný osud stihl ale i handicapované lidi anebo ty, kteří byli třeba odlišní svou výškou. Lidé v nich většinou viděli temné síly,“ naznačil archeolog.
Celý případ navíc zamotává fakt, že v hrobě u ostatků našli archeologové ještě mince. Ty nyní nechají podrobit zkoumání. Měly by tak určit spolu se závěry antropologů přesnější stáří nálezu. „Ve výzkumném ústavu v Řeži u Prahy umí určit složení těchto čtyř pražských grošů z období Jana Lucemburského, které jsme nalezli. Podle ryzosti stříbra budeme schopni je přesně datovat anebo určit, zda nebyly padělány. To by pak pohřbená osoba mohla být penězokazcem,“ nastínil další až kriminální zápletku vzácného nálezu Brestovanský. To by podle archeologa mohlo vysvětlit, proč byl dotyčný pohřben v poloze na břiše, za hřbitovní zdí a navíc ještě bez rakve.
„Předpokládáme, že výška těla byla asi 170 centimetrů. Bližším zkoumáním jsme schopni určit, zda jsou na těle stopy po traumatech, zraněních, infekcích a celou řadu dalších znakům,“ konstatovala antropoložka Brzobohatá. Na řadu přijde i expertíza DNA a další moderní technologie.
Zatím se ale zdá, že čím více mají odborníci informací, tím více se objevuje otazníků nad tímto unikátním nálezem.