Od 50. let minulého století se mělo za to, že poté, co se Země a celá sluneční soustava zformovala z prvotní mlhoviny prachu a plynů, zůstaly některé plyny uzavřené v plášti planety. Ze sevření planetární krusty se osvobozovaly prostřednictvím sopečné aktivity. Díky gravitaci neunikly do vesmíru, ale vytvořily plynný obal Země. Po miliónech let vývoje začaly atmosféru promíchávat první dýchající organismy.

Tato teorie je sice částečně platná, nicméně podle šéfa nového výzkumu, britského geochemika Christophera Ballentinea z University of Manchester, byl podíl plynů uvolněných sopečnou činností na vytvoření atmosféry zanedbatelný.

Vzorky plynu uvězněné pod zemí

Výzkum v Novém Mexiku začal před několika lety s cílem najít a prozkoumat plynné bubliny ve vulkanických vrstvách hluboko pod povrchem. Ty se nikdy nedostaly do kontaktu s atmosférou a zůstaly nedotčené miliardy let. Vědci vzorky analyzovali a zjišťovali jejich složení, především hledali izotopy vzácných plynů, jako je krypton a xenon. Jde o netečné prvky, které nepodléhají chemickým reakcím s jinými prvky a dlouhodobě se tak nemění.

Právě izotopy xenonu a kryptonu neodpovídaly izotopům v prvotním stavu v době formování sluneční soustavy. Odpovídaly izotopům, které byly zjištěny u meteoritů nalezených na zemském povrchu, které vznikly až o stovky miliónů let později.

Chystá se analýza vzorků z komety

"Bylo to nečekané zjištění," řekl Ballentine. V závěru článku pro časopis Science vyvozuje, že část zemské atmosféry vznikla jen díky kometám, které na budoucí modrou planetu dopadly až po jejím plném zformování. Právě z komet tvořených zmrzlým jádrem se odpařovaly vodní páry a také krypton, xenon a některé další izotopy typické pro pozemskou atmosféru.

Konečné potvrzení teorie o mimozemském původu atmosféry by mohla přinést až analýza vzorků z nějaké komety. Potvrdily by se tak i další teorie, které označují komety jako hlavní zdroj vody a nositelky života ve vesmíru.