Zvolili jsme trasu reprezentačními sály, která představuje interiéry prvního a druhého zámeckého patra.

Historie zámku

Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na  Moravě, byl majetkem olomouckých biskupů a  arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo.

Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký biskup Jan II. (1104 – 1126), od té doby byla majetkem biskupství (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburgu (1245 - 1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na  místě dnešního zámku nechal postavit gotický hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.

Hrad byl za episkopátu Stanislava Thurzy (1496 – 1554) přestavěn na renesanční zámek.

Pohromou pro město i zámek se stala třicetiletá válka. S obnovou Kroměříže a zámku začal biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna (1665 – 1694), na základě projektů císařských dvorních architektů F. Lucheseho a G.P. Tencally byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby.

Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a interiéry zámku. V letech 1848 - 1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů.

Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže (věž zapálila ustupující německá vojska v posledních dnech II. světové války). V roce 1998 byl komplex zámku a zahrad zapsán na Seznam světového kulturního a  přírodního dědictví UNESCO.

Prohlídka zámku

Nasazujeme si klasické zámecké papuče a vyrážíme s průvodkyní po nádherných zámeckých komnatách. První dojmy jsou naprosto úžasné. Již u vstupu je nám jasné, že zažijeme něco výjimečného. Doplňme, že je devět možností prohlídek tohoto zámku.

Jednotlivé místnosti jsou vždy zaměřeny na určitý okruh zájmu a tak třeba Lovecký sál je s množstvím nádherných trofejí z lovů doslova plný až po strop.

Je to opravdu velice specifický zámek a to především, že majitelé byli vždy z řad církve. Tím si zachovává svou jedinečnost a zvláštnost mezi českými zámky. Obrazům dominuje originál italského renesančního malíře Tiziana "Apollo a Marsyas". Během naší prohlídky byl však zapůjčen do New Yorku. Ale i mnoho dalších obrazů a nábytku vítá návštěvníky - to nejlepší na nás ovšem ještě čeká.

Opravdovým unikátem je Sněmovní sál o úctyhodných rozměrech 40 × 20 × 17 metrů. Má štukovou výzdobu Karla Kellera, 22 lustrů a nástropní obraz o na ploše 400 metrů čtverečních. Vznik interiéru je spojen s velkým požárem v roce 1752, kdy shořelo druhé poschodí a střecha severozápadního křídla zámku, kde se propadly i podlahy. Do vzniklé prostory byla vestavěna reprezentační místnost Velké jídelny, dnes známé pod názvem Sněmovní sál. Zde se točil například film Amadeus od Miloše Formana.

Pokračujeme dále do Zámecké knihovny, Hudebního sálu, ale stále se nemůžeme zbavit monumentálního pocitu ze Sněmovního sálu. Zaujmout ovšem dokážou i originální notové zápisy W. A. Mozarta a L. v. Beethovena a poté nádherná freska v Manském sále.

Po hodině a půl je každému jasné, proč se tento skvost ocitl na listině UNESCO.

Další fotografie