Levnější a bez stresu

Cestovky nabízejí výlety na největší z devíti ostrovů  - Bűyűkada – za 45 euro. Pokud musíte mít ke všemu výklad, vaše volba, ale vyjet si sami je mnohem lepší. Poznáte atmosféru bezprostředněji, žádný stresovaný sraz u lodi v určitou hodinu.  

Za tři a půl turecké liry, přibližně 2 eura, jsem se nalodil na trajekt v přístavu Kabatas nedaleko paláce Dolmabahce. Lodi odplouvají asi ve dvouhodinových intervalech. Jiné jedou z asijské strany města.

Z paluby, na kterou za chvíli přišel nabízet prodavač silný a výborný čaj, je vidět velmi členitá silueta města. Hlavně minarety mešit, od Sulejmanovy, přes Modrou a palác Topkapi, Galatská věž. V dáli se klene přes úžinu  Bosporský most spojující kontinenty a na asijské straně nádraží Haydarpasa, kde končí vlaky z Anatolie.

Poté loď vyklouzne do Marmarského moře, ostrovy uvidíte vlevo před přídí. Cesta není nudná, trvá, podle stáří plavidla, asi hodinu a půl a staví se u dalších tří ostrůvků.

Bűyűkada má poměrně velký přístav. Hned po vystoupení je jasné, že jste na turistické atrakci číslo jedna, co se ostrovů týká. Za přístavním terminálem se dav rozbíhá. Většina se žene k stanovišti bryček, kterých jsou tu dobré dvě stovky. Na ostrově jsou auta zakázaná, kromě záchranky a technických služeb.

Od princů k světovému revolucionáři

Již byzantský císař Justinius II. objevil jejich krásu a zároveň zastrčenost. V roce 569 tu nechal vybudovat palác, pak tu nacházeli útočiště nepohodlní princové, a nebylo jich v Byzanci málo. Ostrov se jmenoval Prinkipo, Princův. V té době vzniklo na ostrovech několik klášterů. Stále to ale byly zapomenuté kusy země na dohled od pevniny.

Jejich rozvoj začal až v polovině 19. století, kdy si  tu bohatí Turci a cizinci začali stavět rezidence. Písečné pláže, vzrostlé jehličnany, stálekvetoucí keře. A v tom stojí na velkých pozemcích architektonické skvosty staré desítky let, ale i nová výstavba, protože zdejší adresa je jedna z nejlepších.

Historie sem zavála v letech 1929-1933 i kdysi pravou ruku bolševického vůdce Lenina, Lva Trockého. Po Leninově smrti se začal navážet do Stalina a musel z Ruska velmi rychle pryč. Čtyři roky tu snil o tom, jak proletariát zaplaví svět. V Mexiku ho za to o pár let později zavraždili ranami cepínem do hlavy.  

Klapot kopyt a  svět ticha

S bryčkou a většinou ukecaným kočím objedete ostrov zhruba za hodinu: velký okruh stojí 50 lir. Najdete tu pár upravených koupališť, lepší je jít si zaplavat trochu přírodněji.

Na to je nejhezčí jih ostrova, písčitý cíp a dál asi dva kilometry skalnatého pobřeží, který využívají potápěči. Podmořský život je tu velmi pestrý a desítky lidí v neoprenech to potvrzovaly. Pohoda, klídek a turecký tabáček.