Vyvíjely a zkoušely se zde rakety V-1 (Fi 103) a V-2 (německé označení  Agregatt-4).

Hitler věřil, a vštípil celému národu, že zázračné zbraně změní průběh války, rakety měly zničit nejen Británii, ale zasáhnout i New York.

Přísně utajený polygon

Na Rujánu i na nedaleký Usedom se jezdilo na dovolenou, ale prostor kolem Peenemünde jako by neexistoval. Nacistickou továrnu vystřídala vojska NDR, zbudovali tu zkušební polygon vojsk Varšavské smlouvy. Zde se nacvičovaly letecké i lodní údery proti námořním výsadkům, bombardování plavidel. Účastnili se i letci ČSLA. Prostor obehnaný ostnatým drátem a ploty hlídaly pečlivě prověřené jednotky, jakýkoli pokus o přiblížení se klasifikoval jako pokus o špionáž.

Od roku 1991 se areál otevřel, Němci postupně zbudovali muzeum nacistické raketové techniky, před tovární halou vystavují desítky exponátů letecké i námořní techniky, v přilehlé zátoce kotví vyřazená plavidla včetně sovětské ponorky třídy Julliet.

V hale Historicko-technického informačního centra uvidíte řadu expozic, hlavně se vztahující k vývoji, výrobě a nasazení V-1 a V-2, s návazností na pozdější kosmický program. Jde hlavně o raketového experta, Wernera von Brauna, kterého odvezla americká rozvědka, aby se ho nezmocnili Rusové. V USA byl strůjcem počátků úspěchů raketového výzkumu a dobývaní kosmu.

Když se Angličané dozvěděli o Peeneműnde, rozhodli se ho vybombardovat, hrozba raketového útoku byla velmi silná.

Bombardování přesunulo výrobu do podzemí

Britské síly RAF se pokusily továrnu 17. srpna 1943 náletem zlikvidovat. Nejprve měl být zničen Karlshagen, kde bydleli vědci a vývojoví pracovníci. Poté tovární haly, vývojové středisko a odpalovací rampy. Mohutný úder nebyl moc účinný. Ztráty byly mezi pomocnými silami techniky, nasazení V-1 se zpozdilo o půl roku. Nebyl zničen aerodynamický tunel, ani vývojové středisko V-1, a nepoškozena zůstala i dokumentace.

Spojenci byli přesvědčení, že Peenemünde vyřadili z provozu. Nacisté je v tom nechali, přestěhovali aerodynamický tunel do Kochelu v Bavorsku, odpalovací zkoušky a výcvik jednotek do polské Blizny. Podzemní továrna Dora se přesunula k Nordhausenu, v tunelech pracovaly desetitisíce vězňů.

V-2 létala po balistické dráze jako klasická raketa, V-1 podle předem nastaveného programu. Účinnější byla V-2, jak ukázaly i srovnávací testy, pro nasazení V-1 mluvily menší náklady.

Britové se jí zbavovali i tím, že ji stíhači nabrali křídlem a vychýlili z letu, popřípadě ji sestřelili. Mnoho jich spadlo kvůli technickým závadám.

Bojové nasazení

K bojovému nasazení došlo 16. června 1944, kdy bylo proti Londýnu odpáleno 244 V-1. Do 26. března 1945 jich Němci odpálili na Londýn a jižní Anglii 10 492. Usmrtily 634 Britů. V-2 bombardovaly jak Londýn, tak i Antverpy, Lutych i Brusel. Ztráty byly malé.

Čtvrtého května 1945 obsadila Peenemünde Rudá armáda. Část objektů demontovala a odvezla. Zajatce z pracovního tábora, většinou Rusy, odvezla do lágrů na Sibiři.