Pozoruhodná je drážďanská kabinová lanovka, připomínající železniční vagon. Jezdí zavěšena na jedné kolejnici na trase dlouhé 274 metry ve čtvrtích Loschwitz a Oberloschwitz. Sasové jí říkají Visutá dráha, do provozu ji uvedli 6. května 1901.

Postavil ji inženýr Eugen Langen, na 33 podpěrách nesoucích kolejnice, jen jedna je uložena na pevno, zbývající jsou kvůli tepelné roztažnosti konstruovány jako kyvné vzpěry. Jízdou překonáte výškový rozdíl 84 metry, a protože jede celkem pomalu, je zážitek z cesty na údolí Labe velkolepý. V horní stanici se nachází vyhlídková terasa a výstavka o technických parametrech lanovky.

V březnu a listopadu tu probíhá údržba, takže je mimo provoz.

Dalším dopravním prostředkem je Městská lanovka - dráha spojující vilovou čtvrt Weisser Hirsch a Dresdner, zdolává část trasy po zemi, otevřeli ji v roce 1895. Má trasu dlouhou 547 metrů a překonáte na ní 95 metrů výšky. Na cestě projedete dvěma tunýlky a přes jeden  most.

Velmi hezkou starou lanovku najdete v Augustusburgu pod hradem, také vypadá jako ze starých filmů, podobnou jsem jel i ve Švýcarsku v oblasti Interlaken. V Sasku ale najdete unikátních dopravních prostředků daleko více, většinu na kolejích.

Pod párou na kolejích

Z Radebeulu, což je drážďanské předměstí, jezdí celoročně parní vlaky úzkokolejky – Loessnitzgrundbahn. A protože ve městě žil Karel May, občas pořádají westernové jízdy, takže se můžete nadít přepadení soupravy, jíž místní přezdívají Loessnický jezevčík.

Radebeul je také městem vína, réva pokrývá svahy až za Míšeň, nezapomeňte ochutnat, je to nejmenší, ale ne nevýznamná vinařská oblast Německa.

Mladé víno na vyhlídkách nad Labem výborně chutná. Vlak jede přes zastávku Moritzburg, asi kilometr od zámku filmové Popelky, do Radeburgu. Zámek navštěvují ve všech ročních dobách davy, Tři oříšky pro Popelku z něj udělaly kromě Drážďan a Míšně prvořadou atrakci této spolkové země.

Další parní drahou je nejstarší německá úzkokolejka vedoucí údolím Rabenauer Grund v Krušných horách. Jezdí denně na trase Freital-Hainsberg do Dippoldiswalde, pořádají  i speciální jízdy, většinou v červenci a adventu. V provozu je od roku 1883, trať je dlouhá 26 kilometrů a přes množství mostů dojedete až k přehradě Malter. Povodeň z roku 2002 poničila další část, která se opravuje.

Žluťásci ve skalách

Nedaleko hranic, v údolí říčky Křinice, jezdí žluté tramvaje Kirnitzschtalbahn. Vyváží místní a návštěvníky lázní Schandau do skal národního parku Saské Švýcarsko. Je to jediná tramvajová německá linka vedoucí hustými lesy kolem pískovcových skal.

Má devět zastávek, končí  u  Lichtenhainerského vodopádu. V létě jezdí každých 30 minut, v zimě každých 70. Třetinu energie si souprava bere z vlastní fotovoltaické elektrárny. Do provozu ji uvedli v roce 1898.

Další informace: www.dvb.de, www.ops.de, www.loessnitzgrundbahn.de, www.weisseritztalbahn.de