„Naposledy na  letošním únorovém 47. ročníku výstavy umělecké tvorby v tokijském regionu Nerima. Za svou dečku jsem obdržel ocenění poroty,“ uvedl Hidehito Takeuchi.

Jak se se zuberskou výšivkou vlastně seznámil? Když vystudoval hudbu na tokijské univerzitě, vydal se do střední Evropy. Nejdříve pět let působil na salzburské akademii Mozarteum a pak deset let na Pražské konzervatoři. V české metropoli se v roce 2009 na krajkářském veletrhu poprvé seznámil se zuberskou výšivkou, která ho tak nadchla, že požádal ženy z Valašska, zda by ho naučily vyšívat. Rády se o svou dovednost podělily.

Od té doby pan Hidehito navštívil Zubří třikrát. Naposledy v dubnu 2014, kdy svou návštěvu spojil také s klavírním koncertem a Zubřanům zahrál skladby Wolfganga Amadea Mozarta a Frédérica Chopina. Když na závěr zahrál oblíbenou lidovou moravskou písničku Dobrú noc, má milá, dobrú noc, rozezpíval celý sál, který mu aplaudoval vestoje a děkoval za nezapomenutelné zážitky.

Při letu z Tokia do Evropy si pan Hidehito v příručním zavazadle vozí i dřevěný rámek. To aby ho lektorka Marie Pyrchalová, která patří k předním zuberským výšivkářkám, naučila další nové stehy.

„Stále se musím zdokonalovat. Je to stejné jako v hudbě. V tokijské knihovně jsem studoval i tradiční hardangerskou výšivku, která je hodně rozšířena v Německu a Norsku, kde se zrodila. Ale zuberská, ta mi přirostla k srdci nejvíce,“ dodal japonský virtuoz.