Do Auvers-sur-Oise se dostanete z Paříže pohodlně vlakem. Na tomto příměstském vlakovém spojení se prý nestávkuje z piety ke všem slavným impresionistům, kterým železnice umožnila časté návštěvy této umělecké Mekky. Rychle se do Auvers-sur-Oise dostanete také autem, pokud víkendové trhy (marché), konané téměř v každé vesnici, vás nenalákají svou pestrou nabídkou k zastavení.  

To se stalo právě i nám a s velkým zpožděním jsme dorazili do muzea van Gogha v Auvers-sur-Oise. Právě zavírali, ale s úsměvem muzeum opět otevřeli a dali nám půlhodinku na prohlídku.  

Ve starobylém Auvers-sur-Oise se jakoby zastavil čas. Kamenné nebo hrázděné domky, doškové střechy, úzké uličky, románský kostel Notre-Dame... Celá vesnice je protkána stezkami s obrazy van Gogha, které namaloval přesně na těchto místech. A tak se vám stane, že stojíte před místní radnicí a porovnáváte ji s její podobou před 120 lety, nebo vyjdete z městečka do polí a narazíte na místo se slavným obrazem Pšeničné pole s havrany.   

Za svého krátkého tvůrčího života namaloval van Gogh kolem 900 obrazů. Prodal jen jeden – Červenou vinici u Arles - za 400 franků. O sto let později se na aukci vyšplhala cena jeho obrazu Portrét Dr.Gacheta (jeho přítel a  lékař) na 82 miliónů dolarů.

Goghův duševní stav ho nutil vyhledávat stále nová útočiště. V Arles se nepohodl se svým přítelem Paulem Gauguinem a konflikt skončil poraněním ucha. Jeho psychické poruchy byly údajně způsobeny otravou olovem, arsenem a kadmiem obsaženými v barvách. Dobrovolně odešel ze světa v 37 letech se slovy „smutek potrvá navždy“.  

Znalci umění říkají, že obrazy Vincenta van Gogha jsou nenapodobitelné svou formou a obsahem, působí dramaticky, zároveň jsou lyricky rytmické, nápadité a emocionální.

Dramatická barevnost jeho obrazů se líbí asi každému, kdo vyrůstal na venkově, toulal se přírodou a vnímal barevnost přírody v rozmarném počasí či v proměnách ročních období. Tedy i mně.