Za pár vteřin máte Paříž jako na dlani

Seděl jsem v kavárničce na rohu bulváru Raspail a pozoroval vysokou skloocelovou tmavou budovu, která jako by sem nepatřila. Povídavý číšník mi sdělil, že nenavštívit ji, by byla velká škoda. Měl pravdu. Její střecha  slouží jako vyhlídková plošina.

Proto jsem po chvíli již stál ve výtahu 210 metrů vysoké Věže. U vchodu zaplatíte 10 euro. Nelitujte jich, jde o pár pres nebo skleniček laciného vína. Třicet osm vteřin vás vynese o 196 metů výše. Na obrazovce v kabině vidíte, jak se mění úhel záběru venku, město se zmenšuje, rychlovýtah vás vyklopí v restauračně suvenýrovém centru pod střechou.

Město vám leží doslova u nohou, jsou tu instalovány dalekohledy, takže si můžete vyhlédnuté objekty prohlédnout zblízka. Plošina je určena i jako heliport, změnit ji pro přijetí vrtulníků trvá pár minut.

Uvidíte Trocadero, Sacre Couer, Invalidovnu,  i hrob Baudelaira či Noireta

Mrakodrap byl po Eiffelově věži až do roku 2011 nejvyšší stavbou metropole. Jednu dobu dokonce vládl v Evropě, překonal ho až nově zrekonstruovaný Tour First. Podobně jako ze železné dámy, jak Pařížané říkají Eiffelovce, i z Věže jsou krásné pohledy na západ slunce.

Ze zlaté barvy připomínající někdejší slávu Ludvíka Slunce se z pomerančové koule šíří po pařížských střechách oranž. Protahuje stíny a pomalu přechází v přednoční lehkou modř. Pokud není smog a místo oranže vám nenapálí temné šediny. Samozřejmě že Eiffelovka je bodem, který přitahuje nejvíce. 

Ovšem v dáli spatříte také moderní čtvrť La Defense, kde jsou mrakodrapy doma, na  dalším horizontu pahorek s bělostně zářícím kostelem Svatého srdce (Sacre Couer), o kterém si většina návštěvníků města myslí, kdoví jak není starý (postaven byl v roce 1875). Elysejská pole, Luxemburské zahrady, Notre Dame, Vítězný oblouk, Louvre, Invalidovna, Trocadero, nedaleký Panthenon...

Pod vámi  se jako obrovský park zasypaný náhrobky rozkládá montparnasský hřbitov plný hrobů slavných jmen - Baudelaire, de Beauvoir, Gainsbouroug, Noiret, Sartre, Durrasová, Citroën. Najdete tu přes 35 tisíc hrobů. Nádraží na druhé straně vypadá jako obří stavebnice dětského kolejiště.

Za dobré viditelnosti dohlédnete do čtyřicetikilometrové dálky. Vidět je i letiště v Orly. Hlavně jsou pod vámi ty všemi básníky, spisovateli, písničkáři, malíři i normálními lidmi opěvované střechy Paříže...

Možná vám do uší zazní slavná píseň Edith Piaf Non, ne je regrette rien - Ničeho nelituj a před očima se vám roztančí Degasovy tanečnice z Moulin Rouge. Jste přece v Paříži, tom krásném městě nad Seinou.