Ukrytý poklad

Hodně tomu napomohla pověst o francouzském šlechtici Leduquinovi a zlomyslných skřetech. Za francouzské revoluce šlechtic uprchl ze země a vzal si s sebou velký poklad, který v Tiských skalách zakopal.

Ale nějak zapomenul, kde své bohatství zakopal, a ve skalách při jeho hledání zešílel. Poklad prý střeží skřeti, kteří hledače lákají do odlehlých a nebezpečných míst. Aby se nevymotali ze skal, sypou do kapes hledačů bludné koření. Při množství návštěvníků, převážně německy mluvících, by museli mít pěknou apatyku.

Jakmile skály objevili první turisté a hodlali za vstup platit, šla strašidla do zapomnění.

Romantismus vše změnil, pro jednotlivé útvary se začala vymýšlet jména. V němčině. Oblast rozhodně nebyla česká, tomu napovídá i průvodce po Českém Švýcarsku, ve kterém byla zahrnuty i skály nad Tisou (Führer durch die Böhmische Schweiz) z roku 1864.

Do roku 1918 se bez průvodce do skal ležících nedaleko Ústí nad Labem nesmělo.

Ve skalách se za vstup platí, výběr byl nedávno zpochybněn, byla z toho trochu aférka, zisk plyne obci. Ale třicet korun za dospělého a polovinu za dítě při procházce po  pískovcové nádheře, krásné i v nepohodě, kdy se nevybírá, nikoho nezruinuje.

Meteorologové tvrdili, že v kopcích bude jasno, inverze udrží čmoudily v oudolí, zase jim to nevyšlo. Daleké rozhledy se nekonaly, ty jsem tu zažil v létě i za sněhu, i tak opět bylo ve stěnách přenádherně.

Malé Tiské stěny jsou kompaktnější, tady většinou narazíte na lezce, občas někteří nerespektují, že za deště a 24 hodin po pršáku se neleze. Pískovec je měkký, všimněte si, jak jsou skály odrolené v okolí přístupných oken a děr. Najdete jich tu nejvíce mezi našimi skalními městy, které jsou naprosto rozdílná. Podobnou lokalitu v Českém ani Saském Švýcarsku neuvidíte

Pokud budete mít čas, zajděte se podívat i na skalní město v nedalekém Ostrovu a Rájci a na naši největší stolovou horu, Děčínský Sněžník s kamennou rozhlednou postavenou roku 1864, z níž jsou vidět stolové hory v sousedním Sasku. V Malých stěnách je 19 pojmenovaných skal – např. Sloní noha, Kuří nožky, Janusova hlava, Jeskyně oblud, Kazatelna. Ve Velkých jich najdete 56 – Ořech, Žába, Sťatý major, Tuleň, Starosta, Hubený doktor…

Mapku s jejich názvy koupíte u pokladny, ale třeba při pohledu na skály uvidíte něco zcela jiného

Malé stěny projdete zhruba za půl hodiny, Velké za dvojnásobek, se zastávkou na Turistické chatě, kde výborně vaří a zejména sousedé zpoza hranic si pochvalují naše ceny.

Od Turistické chaty vede po hraně sedmdesátimetrové skalní stěny vyhlídkový okruh značený červeně, končící u informačních tabulí při vstupu do skal. Dozvíte se o historii lezectví, životě v pohraničí, přírodě.

Název obec dostala podle velkého výskytu tisu.

V zimě narazíte i na vysoké ledopády, při nasvícení sluncem je to jedinečný zážitek. Bývá tu ale hodně sněhu, zato naprostý klid.

Další informace