Hory protkané kovy

Po více než čtvrthodině jízdy jste za sloupem s číslem 24. Konečná lanovky je hned vedle horského hotelu, od spodní nástupní stanice jsem urazil podle informací 2348 metrů a zdolal převýšení 482 metry.

Lanovku stavěli v letech 1950 - 1952 podle švýcarské licence, po zprovoznění byla nejdelší v Evropě. Na Komáří vížce (Műckentűrmcen) stávala ve středověku zvonice svolávající horníky do práce. Nehostinné Krušné hory jsou protkány žilami kovů, dolovalo se tu od nepaměti, místní názvy svědčí o kutání – Cínovec, Měděnec, i město pod námi, Krupá.

Woerlův Cestovní průvodce z roku 1890 řadí zdejší výhledy jako jedny z nejkrásnějších v Evropě, to tu ale krajina vypadala jinak.

Doly vlastnily i ženy

Sestupuju k barokní kapli svatého Wolfganga, hřbitov pod ním žaluje živým, jak dopadli zdejší mrtví. Po odsunu už neměl, kdo by se o jejich hroby staral.

Hory byly převážně německé, jakmile se někde objevilo větší naleziště, vlastník, král, šlechta, i měšťané si najímali horníky převážně ze Saska, kde se kutalo na mnoha místech. Některé z dolů dokonce vlastnily i ženy, což nebylo moc obvyklé, ale v Krupce tomu tak bylo.

Vše zničit

Na dohled od Komáří vížky se nacházely Fojtovice, v 60. letech vyhodily jednotky Pohraniční stráže zbytek opuštěných stavení do povětří, aby se tu náhodou neschovávali běženci. Kdo by chtěl zdrhnout do NDR, je mi záhadou.

Cesta do Krupky vede podle štoly svatého Martina, který je prohlídkovou expozicí. Je to ale jako výlet do lednice, takže pořádně obléknout, i v létě.

Krupka-Bohosudov

Krupka (Grauppen) je pozoruhodná svou polohou, ale je to logické. Domy se poskládaly v údolí do svahu, okolní vsi se spojily v jeden celek, nyní je Krupka-Bohosudov dvojměstím.

Původní název zněl Krupá, od adjektiva krupý, hrubý, silný. V roce 1305 existuje zmínka o místě, „kde se nyní kope“, lénem ji dostal od Jana Lucemburského Těma z Koldic.

Hrad Krupka, zvaný Rosenberg, stojí od počátku 14. století, ale po necelých 200 letech je popisován už jako zřícenina. Je z ní hezký rozhled, město ji nechalo opravit, najdete zde restauraci. Městská zástavba náměstí pochází ze 16. a17. století.

Hezčí je ale Bohosudov s jezuitským poutní bazilikou Panny Marie Bolestné a s klášterem. Postavena prý je na místě, kde soška Madony zachránila před uštknutí hadem dívku. Bazilika vznikla v letech 1701 - 1708, poutní kostel s křížovou chodbou v ambitech je mimořádným barokním dílem, alespoň v tomto koutě Čech.

Gymnázium, které jezuité zřídili vedle baziliky, funguje dosud. Mělo ale přestávky. Josef II. rozpustil řád, za války tu byla policejní kasárna, v roce 1950 internační tábor kněží, pak zde sídlili naši a sovětští vojáci. Do roku 1945 říkali místní Němci městu Mariaschein. Češi ho oficiálně nazvali Bohosudovem v roce 1845.

Krušné hory jsou po létech devastace opět krajem klidu, příjemné rekreace a vhodné i pro sportování.