Tehdy se tu sešly špičky německé pronacistické šlechty s britským lordem Walterem Runcimanem. Od Jetřichovic leží Tokáň asi 3 kilometry, dojdete nebo docyklistujete sem po žluté značce. Také se dá přijet od silnice spojující Doubici s Horní Chřibskou.

Místo dostalo název podle tetřevího tokaniště, kdysi tu byla těchto nádherných ptáků slušná populace. V 80. letech 17. století tu postavili oboru. 

Tokáň si vyhlédl v 19. století majitel panství kníže Rudolf Kinský. Zprvu tu měla stát provizorní chatka sloužící při loveckých výpravách, o čemž svědčí i zpráva z roku 1833, kdy Kinský poslal do České Kamenice na úřad k vyřízení pokyny přístavbu rozebíratelného „dřevěného stanu.“ Panstvu se palba po hlušcích, a nejen po nich, natolik zalíbila, že sem jezdili, co to šlo.

Chatu postavili napevno a nezůstalo u jedné, k panské hlavní budově v roce 1835 přistavěli hospodářskou s kuchyní. Z té doby pochází název Balzhütte  (balzen - tokat). Lovecký zámeček zbudovali v roce 1855, to již sem vedly cesty pro kočáry, kočárovnu postavili se stájemi v roce 1846.

Trofeje knížeti shořely

Tokáň nesloužila jen panstvu, v Řivnáčově průvodci po Království českém vydaném 1882 najdete pasáž: „Údolím zvaným Stammbrückental, poněvadž cesta vede přes jakýsi most ze samých vedle sebe položených kmenů stromových - za příčinou bažinaté půdy, přijdeme k myslivně nazvané Balzhütte, kde možná dostati občerstvení (pivo, chléb s máslem, sýr, také kávu).”

Při knížecích návštěvách to ve skalách vypadalo jako u vídeňského dvora, všude prapory, slavobrána, holdovné veršovánky na průčelí panského domu... V zámečku měl kníže sbírku kapitálních trofejí, shořely i s budovou 26. října 1905. Za rok po požáru stála budova nová, ta si počkala na ohnivého kohouta do roku 1909. Shořely i další objekty. Nynější podoba srubů je z 30. let minulého století.

Připravovali odtržení Sudet

Vedoucí štábu Henleinovy Sudetoněmecké strany kníže Ullrich (Oldřich) Kinský doprovázel britského politika Runcimana při návštěvě Sudet. Runciman mapoval, jak to v Sudetech chodí, zvláště když Hitler vyřvával, že milióny soukmenovců jsou tu utlačovány, kriminalizovány a že už s Čechy nechtějí nic mít.

Kinský ho nechal zavést 14. srpna 1938 do několika chudinských německých obydlí v okolí Krásné Lípy, aby lordstvo vidělo, jaké bezpráví se na nich páchá. V České Kamenici se podařilo zfanatizovat dav, jenž na náměstí křičel: "Lorde, osvoboď nás od zlých Čechů!“ Mise skončila pozváním knížete Hohenlohe na jeho Červený hrádek u Chomutova, kde se lord setkal s Henleinem, a domluvili, která území připadnou Říši.

Po válce chaty obsadila armáda, nacházely se v zakázaném pásmu. Po jejím odchodu přešly do správy ministerstva vnitra a Lesů ČR. Nyní slouží k rekreaci.