Přechodné Husovo působiště

„Panovníkův milec, královský komoří Jindřich Lefl z Lažan a na Bechyni, horlivý zastánce reformního hnutí, pozval na Krakovec dávného přítele – univerzitního mistra, zavilého kacíře,” dočteme se v knize Čas hradů v Čechách.

Kacířem oním byl Mistr Jan Hus, přebývající na hradě, kterýž dal vystavět na nevysokém strmém ostrohu při soutoku Krakovského a Šípského potoka oblíbenec Václava IV. Jíra z Roztok. Králův dvořenín hrad vystavěl v letech 1381 až 1382, bez pomocí trpajzlíků a s minimální mechanizací.

Rezidence byla stavěna jako společenská, s potlačením obranné funkce, je představitelem přechodu z pevnosti k pohodlným zámkům. Ale tehdy to tak nebrali, chtělo se jen trochu lépe bydlet, na prevéty chodili ještě po staletí a hromady hnoje na nádvoří spolu s hospodářskými zvířaty byly samozřejmostí. A osobní hygiena? Žádní mydlinkové to nebyli.

Před několika lety  se podařilo na Krakovci zbudovat dřevěný most, stavělo se jako za stara, žádné kramle, hřeby.

Na Krakovci kázal před odjezdem do Kostnice Jan Hus, nejen ve zdejší kapli, ale také po okolních vsích. Osídlení bylo mnohem řidší. Kázal na poutích, pohřbech, svatbách. Pán Lefl byl zpočátku horlivým přívržencem reformátorova učení, po vypuknutí ozbrojeného konfliktu se od hnutí distancoval, přešel ke katolíkům. Děsily ho různé formy náboženského fanatismu, chiliasmus, kdy zfanatizování stoupenci čekali na příchod Krista a ničili vše ve jménu království božího.

Lefl byl těžce raněn při bitvě mezi pražskými přívrženci kalich a katolickými pány císaře Zikmunda v bitvě pod Vyšehradem, zemřel na zranění, předtím přijal poslední svátost podobojím. Poté ho vlastnil husitský hejtman Jan Bleh z Těšnice.

Pomatení sektáři byli pro vojenské jádro husitského hnutí velkou pohromou, z Tábora kvůli nim odešel i Jan Žižka.

Pohlavní komunisté, zvaní adamité, byli nejprve Tábora vyhnáni, usadili se na ostrově pod městem, ale protože nahatci pohlaví obého nedali pokoj, vojevůdce je nechal pobít a upálit. Upalování byla v té době obvyklá smrt.

Po zapálení bleskem chátral

V ruinách Krakovce, jehož zdi jsou přepevné a silné, najdete rozsáhlý palác. Čítal na 30 místností, s arkýřovou kaplí, vše spojeno a obehnáno vysokou zdí. Polokruhová věž na vše dozírala. Roku 1445 získal Krakovec Albrecht z Kolovrat, potomci psaní Krakovští z Kolovrat tu sídlili do roku 1548.

Po nich přišli Lobkowiczové. Hrad zpustlý během třicetileté války zakoupil Ota Jiří Helverse, po roce 1660 zahájil rozsáhlou opravu. Na střechách se objevily červené tašky - odtud název Červený  zámek. Blesk roku 1783 zapálil hrad, zbyly z něj jen obvodové zdi. Zchátralinu daroval roku 1915, za probíhající války, poslední majitel princ Max Croy Dullmen rakovnické pobočce Klubu českých turistů. Jeho členové ji postupně zachránili, než ji převzal do péče stát.

Návštěvu kromě předhradní fajné hospůdky radno spojit se zříceninami Krašova a Libštejna.

Další informace