Říkají mu český Carnac

Na kounovském náměstí stojí z balvanů utvořeno malé bludiště. Tady začíná několikakilometrové putovaní za záhadou českého Carnacu, jak se po několik desetiletí nazývají pravidelné řady menších balvanů.

V domě U tří lip se nachází expozice věnovaná kamenným řadám, historické dokumenty o jejich objevení, fotky nákresy a hypotézy: Nic než domněnky o jejich vzniku zatím nejsou a zřejmě ani nebudou, zrovna jako u kamenných řad v bretaňské obci Carnac. Jsou lidským dílem, to jediné je jasné, ale proč tu jsou?

Naprostá záhada, ale muselo to dát práci je na planinu nanosit a uspořádat. Kdy to bylo? Proč? Otazníky, nic jiného.

Náruč otevřená všem

U cesty za obcí stojí na podstavci socha ženy připomínající anděla, pojmenovaná Otevřená náruč. Vznikla v roce 2008 s pomocí zastupitelstva a starostky. Krátce po instalaci ji někdo barbarsky poničil, ale stojí tu znova, všem hlupákům navzdory.

Za můstkem přes železniční trať Rakovník – Louny se cesta dvojí – vlevo k novodobým megalitům na Špičáku, vede k nim značená stezka, vpravo stoupá podle kaple svatého Vojtěcha k megalitickým řadám.

Svatý Vojtěch se tu při jedné z cest zastavil zrovna v období sucha, že za chvíli začalo pršet, je nabíledni. Na jeho počest stojí ve svahu kaple, vedle ní zastřešená studánka s pramenem, zde nechal světec vytrysknout vodu. Kaple měla namále, ještě před pár desítkami let se  tu těžilo, lomový kámen měl pohltit stavbu.

Kameny v lesních průsecích

Balvany v lese byly místním známy, až v roce 1934 si kounovský učitel Antonín Patejdl uvědomil, že jsou umístěny v řadách, s určitými odstupy, směrované severojižně. Řady jsou sice v průsecích, aby byly vidět, ale okolí je zarostlé stromovím. Nejsou moc vysoké, někde splývají s terénem. 

Kdy se tu objevily, je ve hvězdách, hvězdy zřejmě společně se Sluncem a Měsícem hrály při jejich uspořádávání roli. Jako nejpravděpodobnější se jeví hypotéza, že sloužily kultovně astronomickému poslání. Nelogické by bylo je považovat za kameny vyvezené při obdělávání pole, to by asi utvořily nějaký vyšší krátký val, či kopeček.

Vzdálenost mezi balvany má odpovídat megalitickým yardům. Největší váží několik tun, jmenují se Gibbon, další Pegas, na něm se údajně nachází obrys stejnojmenného souhvězdí. Řady jsou dlouhé až 400 metrů, od sebe vzdáleny 13 až 30 metrů. Některé byly v minulosti poničeny. Moc dobře se nefotí. Nedaleko řad stálo keltské hradiště, v okolní opuce se nacházejí zkameněliny prvohorní fauny.

Naučná stezka je dobře značená, jen u nákresů chybí vyznačení místa, kde se nacházíte.

Výhled až k horám

Z okraje planiny je výhled na Rakovnicko, směrem na Krušnohoří a Doupovské vrchy.

Vycházka je to nádherná, když nebudete hlučet, můžete narazit v lese na vysokou, nebo na stádo černé zvěře. Zhruba 15 divočáků prosvištělo v zástupu kolem mě asi ve vzdálenosti 25 metrů. Byla to živá kounovská řada, a stála za to.