Z hruškového dřeva vyřezanou sošku Panny Marie Svatohorské údajně vyřezal arcibiskup Arnošt z Pardubic v polovině 14. století. 

Na kolena, na kolena...

Na vrchu nad hornickou osadou vybudovali ve 14. století dřevěnou kapli. Osídlení se datuje vladyckým dvorem připomínaným 1216, tepelský klášter ho prodal pražským biskupům. Jako újezd je místo zmiňováno 1227, o pár desítek let později už tu stálo hrazené městečko.

Ve 14. století se tu začalo těžit stříbro a olovo, Rudolf II. Příbram povýšil na královské horní město. A na kopci se postupně budovalo poutní místo, zázračná soška přitahovala poutníky nejen z českého království. Chrám povýšený začátkem minulého století papežem Piem X. na basiliku minor, přebudovali do současné podoby jezuité v letech 1648-1674. Východní, Pražský portál, je prolomený, čímž se z něj vstal vstupní.

K areálu je přístup po veřejné komunikaci, byla to i přístupová trasa většiny návštěvníků, druhým jsou schody vedoucí z města. 365 schodů s několika podestami věřící zdolávali po kolenou, jako výraz nejvyšší pokory a snahy po očištění od hříchů.

Nešlo o pouhý posun vzhůru, vše bylo doprovázen motlitbami. Když se konečně dostali do ambitů, ocitli se pod lunetovou výmalbou, na které je znázorněna historie místa. V ambitech  uvidíte výklenkové kaple, které nechali zbudovat bohatí šlechtici.

Stříbrné bohatství

Církev demonstrovala moc a sílu, bohatství je znát hlavně v chrámové lodi, masívní oltářní stříbro obklopené obrazy svatých bylo jasným znamením, kdo je spolu se světskými pány hlavním činitelem na tomto světě. Na hlavním stříbrném tepaném oltáři je umístěna lidová gotická soška Panny Marie Svatohorské. O její zázračné moci vypovídají ambitové obrazy. Při její korunovaci v roce 1732 se odehrála na Svaté Hoře velká slavnost.

Na výzdobě se podíleli například malíř P. Brandl (originál Zvěstování Panny Marie visí v NG V Praze) nebo sochař J. Brokoff. Areál měl mít podobu větší residence, nakonec se přestavba nezačala.

Prohlížet si to tu můžete sami, nebo využít průvodcovské služby s komentářem, kdy se dostanete i do některých běžně nepřístupných prostor. Dozvíte se řadu věcí, které byste přehlédli. Součástí je i minikoncert na chórové varhany, nebo návštěva betlémů v Mníšecké kapli.

Betlémy se kolem Vánoc vystavují v ambitech běžné, příbramští betlémáři jsou známí po celé Evropě. O adventním čase má návštěva poutního místa své kouzlo, pokud tu ale nejsou davy lidí, což se většinou stává.

 V roce 1732 byla Svatá Hora místem velké barokní slavnosti, když byla poutní socha Panny Marie Svatohorské slavnostně korunována. Pouti zakázal Josef II., ale věřící se scházeli stále, odliv nastal až po válce a nástupu komunistů. Z Příbrami se stalo rudé rudné město, nedaleko zbudoval režim lágry pro nepohodlné, těžil se tu uran.

O farnost se stará řád redemptoristů.