Trasa výletu

Cesta císařovny Elišky je název naučné stezky, která lemovala náš výlet. Zahájili jsme cestu na nádraží v Dobřichovicích a odtud pokračovali po zelené značce až do Karlíka, zde přes obec mimo značenou trasu jsme se napojili na červenou značku, jež nás dovedla na okraj lesa. Odtud nás již vedly značky naučné stezky a to přímo pod hrádek.  

Najednou se před námi objevil velký a prudký svah, na jehož konci na vrcholku stával Karlík. Ale nečekejme žádné velké trosky, jelikož je tu jen jedna nízká zídka a pak půdorys hrádku s příkopem.

Po prohlídce hrádku a okolí a odpočinku na posezení jsme se vydali směrem na Mořinku po trase naučné stezky. Po malé chvilce chůze po silnici se napojujeme na červenou značku a stoupáme do kopce v Českém krasu - a to na hřeben táhnoucí se až ke Karlštejnu.

Po této cestě údajně jezdil i Karel IV. se svou chotí Eliškou. Široká lesní cesta s výhledy do krajiny na Brdy i Cukrák nás pohodlně dovedla až na Mořinku. Zde jsme výlet po 12 kilometrech ukončili a autobusem dojeli do Řevnic. Je však možné ještě pokračovat do Karlštejna po červené trase a stezce císařovny Elišky, která tam končí. Jezdí zde autobus PID - a brzy také přijel.

Historie Karlíka

Karlík je zřícenina hradu na malé, ale výrazné ostrožně nad levým břehem Karlického potoka. O založení a funkci hradu historické prameny mlčí. Je možné, že jej založil Karel IV., ale spolehlivě víme, že roku 1400 byl Václavem IV. zastaven. Zároveň došlo k připsání částky 200 kop grošů na stavební úpravy hradu.

Další zmínka je z roku 1544, kdy se ovšem uvádí pouze blízký rybník a mlýniště. Kdy Karlík zanikl, není známo. Často se uvádí nepodložená hypotéza, že byl zničen v roce 1422 při obléhání Karlštejna. Hrad zaujal cíp ostrohu, na kterém vznikl nevelký lichoběžný areál. Ostrožnu přeťal šíjový příkop s vyházeným valem na vnější straně. Nad příkopem stála pravděpodobně budova s polygonálním čelem, snad věžovitého charakteru.

Druhá stavba stála vzadu podél jihozápadního obvodu. Malé nádvoří uzavírala obvodová hradba ze severovýchodu. Z hradu se dochovalo několik fragmentů zdiva. Amorfní jádro líce čelní zdi (nezodpovědně odkopané), části obvodové zdi ve východním a jihozápadním svahu. Z vnitřní zástavby vystoupila nad povrch část příčky zadní budovy. Ve vnitřním hradu se dále nacházejí valovité relikty a před hradem se nachází mohutný příkop s vnějším valem.

Z vlastního zážitku na tomto místě musíme upozornit na pár důležitých informací. Pokud je okolní vegetace v období růstu, není z hrádku vůbec vidět. Přístupnost za mrazu a mokra je ztížená prudkým svahem a je opravdu třeba velké fantazie na představu, jak hrádek vypadal. Avšak i tak lze doporučit návštěvu tohoto místa s velkou historickou minulostí.

Další fotografie a video z výletu