Ke zřícenince se dostanete silnicí vedoucí od Nižbora k obci Běleč. Auto je nejlepší zaparkovat u hájovny Skalka, stojí po levé straně u křižovatky. Lesní cesta vpravo vede k Jinčovu.

Než se k hájence dostanete, minete o několik kilometrů dříve sídlo Karla Schwarzenberka, bývalý lovecký zámek Dřevíč. Původně prý zde stál dřevěný srub, snad také lovecké přístřeší českých králů.  

Spíš chata než hrad

A už jdeme podle potoka k Jinčovu, zhruba dvacetiminutová cesta se vine nekultivovaným, přirozeným lesem, je to hezká procházka. I tak miniaturní stavba má palác, ne však ve významu honosného sídla, ale pouhé dvě malé místnosti. Na skalce nad nimi je zbytek obytné věže, v předhradí bylo zřejmě palisádové  opevnění.

Z vykopávek je doloženo, že hrádek stál již na počátku 14. století, o jeho záchranu se stará  bělečské občanské sdružení. V souvislosti s Jinčovem se mluví o hradní dvojici, mohl přináležet k Nižboru, podobně jsou spolu svázány v přemyslovské době Křivoklát s Jivnem, Týřov a Angerbach u Kožlan.

Až na Křivoklát jsou z nich celkem nepatrné ruiny. Někteří historici odvozovali, že stavba, známá také pod jménem Jenčov,  Jeničov, Genčow i Ginčov, byla založena za Jana Lucemburského. Asi nejpodstatnější je, že jste na nejmenším královském hradě u nás, pokud si chcete trochu zlepšit chuť mohutnějším kamením, jeďte se podívat na poněkud vzdálenější Krašov nebo rovnou na Krakovec.

U úpatí stavby najdete na tabuli možnou rekonstrukci stavby, k tomu popis a historii. Jak stavba vypadala, je zaznamenáno na kresbě F. K. Volfa z roku 1803. Majitelé jsou knihováni Jan Adolf Schwarzenberk a Arnošt Josef Valdštejn, o předchozích nejsou zmínky. Do predikátu si vepsal Jenčov i křivoklátský písař Julian Albín, ale vlastnicky to bylo nevýznamné.

Je to jeden z možných tipů na toulky křivoklátskými lesy, v létě ho můžete spojit s návštěvou lánské obory.