Obrana republiky nespočívala pouze ve vybudování pohraničních pevností. Prostor vnitrozemí měly chránit také tři linie procházející republikou poledníkovým směrem. 

Záchyt před Prahou

Bunkry měly chránit Prahu po prolomení pohraničních linií, případně získat čas pro ústup obránců dále na východ. Generální štáb sázel na francouzskou strategii, držet nepřítele před pevnostmi, což bylo při geografické poloze protáhlého území československé republiky problematické. Snahy armády poté zničila Mnichovská dohoda. 

Řopík na komunikaci Bratronice–Dolní Bezděkov s označením A4/51/A-200-zvláštní, je opravdu zvláštní. Umístěním i vnitřní dispozicí. Úsek A-4 (Družec), čítající 43 pevnůstek, byl zadán v rámci 17 stavebních úseků tzv. Pražské čáry, táhnoucí se od Mělníka přes Slaný a Beroun až ke Slapům nad Vltavou. 

Severní část záchytné linie protínající Čechy, na kterou navazovala Pražská čára u Mělníka, se nazývala Liběchovská. Jižní část, tzv. Vltavská linie, navazující na Pražskou čáru pod Slapy, měla bránit mosty a přechody přes řeku. Její objekty najdete například v Kamýku nad Vltavou.

Pražská linie měřila 112 kilometrů. V září 1938 bylo k její obraně připraveno na 24 tisíc mužů, zhruba dvě neplnohodnotné divize. Vojsko bylo umístěno v prostoru Praha-Slaný, odkud se předpokládal nejsilnější úder na hlavní město. Stavební práce na Pražské čáře ustaly v říjnu 1938, postaveno bylo 77 pevnůstek vz. 36 a 753 vz. 37. Zabráním československého pohraničí přestala být obrana aktuální. Armáda pevnosti uzamkla a zakonzervovala, za okupace Němci téměř všechny zničili.

Bratronický řopík zaplavuje voda

„Bratronický bunkr má smůlu, že leží v blízkosti Loděnického potoka, který se rád rozvodňuje; již při jeho stavbě musela firma použít speciální izolaci a neustále odčerpávat vodu. V roce 1939 byla jeho spodní izolace narušena pokusnými odstřely, nakonec se zachoval díky tomu, že okupanti nechtěli zničit silnici; podobně se zachovali v případě řopíku u zámku ve Smečně, kdy hrozilo zničení barokních soch a zámecké zdi. Dnes je kvůli občasnému zaplavování spodní vodou řopík u Bratronic otevřen jen šestkrát do roka a exponáty se musejí po prohlídce odnést pryč. Objekt jsme začali rekonstruovat v roce 1992 – byl znehodnocen zalitím betonem a zavalením kameny. Netypické je zde i to, že levá, vchodová část je vybudována v normálním provedení, pravá, u které hrozilo ostřelování z předpolí, je zesílena. Posádka byla standardní, 7členná – 2 kulometčíci, 2 nabíječi, 2 pozorovatelé a obsluha ventilace,“ uvedl Miloš Vostřel, jeden z dobrovolných průvodců bratronického minimuzea.

Od roku 2012 je atypický bunkr v majetku Středočeského kraje a ve správě Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně, které přispívá na údržbu a provoz. 

Z úseku A-4 se zachovaly ještě objekty č. 17 u Doks nad rybníkem, a č. 41/I u Jupova mlýna na Kačáku. Celkově přečkalo německou okupaci jen 37 z 830 pevnůstek Pražské čáry.

Návštěvní termíny