V létě se na „Velkou" chodily koupat nelegálně celé generace návštěvníků.  

O Velké Americe se již dlouho uvažuje  jako o turistické zajímavosti, která snad má být co nejdříve zpřístupněna. Zatím ji můžete sledovat jen z vyhlídkových plošin. Hlavní je bezpečnost návštěvníků, uhlídat je před pádem, bude značně obtížné, v minulých letech právě  při spouštění se do zakázané oblasti  přineslo několik smrtelných úrazů.

Ovšem koupání zde bylo excelentní, jen se někdy dlaně zbrotily krví při spouštění se po roztřepených ocelových lanech. Honičky s policisty byly běžné. Dalo se tu koupat i bez plavek a to režim neměl rád, a máničky už vůbec ne. Na trampování to tu bylo ideální. Skály jsou propojeny mnohakilometrových systémem chodeb. Na dno Mexika se v podstatě nedá spustit, na Malé Americe, která se nachází už na území NPR  Karlštejn, se občas bruslí.

Trestanci i Limonádový Joe

Těžba vápence v oblasti Mořiny začala  po roce 1890. Podnikatel Gottfried Bächers těžbu začal, v roce 1898 vše prodal Pražské železářské společnosti a začalo se lámat ve velkém. Vápenec byl určen pro železárny v Králově Dvoře a na Kladně jako činidlo při výrobě surového železe i oceli.  

Prvním lomem byla v roce 1890 Velká Amerika, těžilo se svrchu, jáma se postupně rozšiřovala a prohlubovala. Dostala pojmenování podle názvu usedlosti, která stála poblíž železniční trati na Kladensko-nučické dráze. Těžba se přenesla i o kus dál, na lom Mexiko, který byl spojen úzkokolejkou. Komunisté zde zřídili v 50. letech minulého století  (1949-1953)  trestanecké pracoviště. Na památku obětí i přeživších nad lomem stojí prostý památník, vzpomínka na 1400 vězňů. Lomu se říkalo český  Mauthausen, podle nacistického koncentráku známého těžbou kamene, a přitom likvidací odsouzených.  

Vápenec se nakládal zprvu vidlemi, norma na dělníka byla 20 důlních  huntů. Na "Velké" se přestalo těžit v roce 1964, "Malá", původně vedená jako lom Školka, skončila o pár let později.

Velká Amerika nadchla i filmaře, natáčely se tu scény z Limonádového Joea, ale i kriminálky, také zahraniční produkce tu několikrát točily. V lomech u Srbska se točil i česko-německý western Zlatokopové z Arkansasu.

V jeskyních žije několik druhů netopýrů a pověst vypráví o duchovi esesáka Hagena, který hlídal vězně v nedalekém lomu Alkazar, kde v podzemí měla být umístěna továrna. Lomů v oblasti bylo prý dvanáct, vápenec se v bočním svahu pod Velkou Amerikou stále těží. Od Velké Ameriky vede přes Malou turistická cesta, která vás zavede ke Karlštejnu, popřípadě z ní můžete odbočit a přejít přes hřeben do Srbska na vlak.

Cesta je příjemná v létě i v zimě. V současných mrazech to chce ale nejen teplé oblečení, ale také termosku čaje nebo kávy. Alkohol rozhodně ne.