Sympózium bylo věnováno mnoha osobnostem oboru jako například     Františkovi Maškovi, který se proslavil poválečnou publikací o pozemkovém  katastru, nebo dalšímu Františkovi Antonínovi Gerstnerovi, který se proslavil coby stavitel prvních železnic v Čechách, Rakousku a Rusku.

Více než osmdesát účastníků sympózia poslouchalo přednášku o kartografovi Gustavovi Süssemilchovi a o Jaroslavovi Pantoflíčkovi, což si nenechal ujít ani vnuk zakladatele československé geodézie a kartografie.

Dále se probíraly významné činnosti jako například Topografické mapovaní v letech 1951–1971 a geodetické práce ve vojenské zeměpisné službě.  Důležitou práci pro zachování dokumentů provádí vědeckovýzkumné pracoviště ve Zdibech, kde v digitalizačním centru starých kartografických děl  na ojedinělém stolním skeneru zdejší odborníci dokáží malé technické zázraky.

Zaujaly i přednášky nazvané Česká exonyma používaná v minulosti a dnes a K čemu také posloužily mapy? Pokud si myslíte, že na rubových stranách map  nic není, mýlíte se. Patnáct minut jsme v NTM poslouchali, čím vším v minulosti dokázali kartografové obohatit druhou stranu kartografických děl.

Hovořilo se rovněž i o hornických mapách, geografické bibliografii, o prvním vojenském mapování i o vývoji mapového obrazu Českých Budějovic. Lehmannova teorie zobrazování topografického povrchu šrafováním byla prostudována podrobně na ZČU v Plzni přímo z orginálního tisku napsaného švabachem.

Padesát let uplynulo od vydání prvního z celkových třiceti dílů unikátního souboru map nazvaného Poznáváme svět a i o tom bylo referováno.

Přednášejícími byli pedagogové z ČVUT v Praze, Masarykovy univrzity v Brně, ZČU v Plzni, České zemědělské univerzity v Praze, Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici i Jihočeské univerzity v Českých  Budějovicích, dále z Historického ústavu AV ČR, VÚGTK Zdiby a Zeměměřického úřadu.