Kdysi jste byla v Praze pečená vařená. Jak je to teď?

V poslední době jsem v Praze jednou či dvakrát ročně. Máte pravdu, kdysi to bývalo častější, teď je těch příležitostí méně.

Jaká místa máte v Praze ráda?

Staré Město, nábřeží Vltavy, panorama s Hradčanami a chrám sv. Víta. Kdysi jsem měla velmi ráda Václavák, ale to bylo v časech, kdy jsem jezdila do Prahy natáčet do televize nebo na zkoušky s kapelou. V tu dobu byl Václavák centrem, kde jsme se většinou setkávali.

Jestlipak si ještě pamatujete na vaši první návštěvu Prahy?

Poprvé jsem Prahu navštívila v rámci Spartakiády někdy v polovině padesátých let.  První dojmy byly velice smíšené. Jako školačku mě totiž nejvíc bavilo jít k babičce a trávit čas s několika nejlepšími kamarádkami - masové akce mě nikdy nepřitahovaly.  A Praha mě tehdy přivítala množstvím cizích neznámých dětí, ubytováním na internátě, povinným žlutozeleným úborem, který se mi vůbec nelíbil, a téměř vojenským režimem spojeným se společnými cvičeními, nástupy a stravováním. Z těchto důvodů mě první návštěva Prahy velmi nenadchla. Později, kdy jsem do Prahy jezdila už jako zpěvačka, se můj dojem změnil a od té doby mám Prahu velmi ráda.

Jste zkušená zpěvačka, kterou zná české i slovenské publikum. V čem se od sebe liší?

Hlavní rozdíl mezi českým a slovenským publikem? Státní příslušnost. Jinak jsou v Česku stejně jako na Slovensku diváci, kteří jsou věrni svým favoritům, a když už si jednou zpěváka oblíbí, jejich zájem je trvalý a zůstávají mu věrní I tehdy, když už zpěvák nevystupuje.

Na začátku kariéry jste se určitě účastnila pěveckých soutěží, jak na to vzpomínáte?

Abych byla přesná, zúčastnila jsem se pouze jedné pěvecké soutěže Zlatá kamera. I na tu mě přihlásily spolužačky, protože jsem stále a všude zpívala. Tehdy jsem vyhrála. První cena byla malé živé prasátko, které jsem potom věnovala jednomu JZD, protože pěstovat doma jsem ho nemohla, a upéct si ho, to by mi bylo líto...

V letošním roce oslavíte kulaté životní  jubileum - chystáte k němu něco a jak budete slavit?

Každé jubileum v budoucnosti je ve hvězdách. Zatím nic konkrétního nepřipravuji. Ale můžu s jistotou říci, že když budu oslavovat, tak určitě s bílým vínkem z Malokarpatských vinic.

V pondělí 1. února proběhne v pražské Lucerně megakoncert Slovenské divy v Praze. Na co byste nalákala diváky?

Poprvé budu mít možnost se v Praze ukázat i s vynikajícím pěveckým sborem The Gospel Family, s kterým v současné době koncertuji. Sbor vede dirigent, aranžér a vynikající klavírista Juraj Hort, který diváky vždy zaujme nejen svým uměním, ale i vrozeným šarmem. Naše podobné hudební cítění a stejná radost ze zpěvu a muziky se přenáší i na publikum a díky tomu naše koncerty vyvolávají nadšení a ovace.