Pražáci vyráželi na nedělní procházky do oblíbeného Pražského Švýcarska, neboli také Pražského ráje.

Nedobytná hradiště na vrcholech skal

Sešel jsem kolem vokovické vozovny k zamrzlé hladině přírodního koupaliště Džbán, jehož ošuntělé provozní budovy na protějším břehu nepůsobí vábným dojmem.

Nádrž vybudovali  v letech 1966 až 1971 na Litovicko-Šáreckém potoce. Měla eliminovat povodně, ale zároveň se počítalo s využitím i jako rekreační. Bohužel má své zlaté časy již dlouho za sebou, v minulém roce byla její voda označena jako nevhodná ke koupání.

Pod přehradou začíná soutěska Džbán, sevřená svahy Šestákovy a Kozákovy skály, na jejichž vrcholech našli archeologové stopy po osídlení, od pravěku po novověk. Ze Šestákovy skály, na níž rozkládalo asi tříhektarové hradiště, jehož pozůstatky jsou v terénu patrné, je nádherný výhled na celé okolí. Na severní straně lesy, k jihu aglomerace a v oboře Hvězda vykukující letohrádek.

Hradiště s možným názvem Canburg měla údajně roku 805 přes měsíc neúspěšně dobývat vojska Karla Velikého. V roce 1995 byla lokalita vyhlášena národní kulturní památkou pod názvem Hradiště Šárka. Ve středověku byla oblast odlesňována a zemědělsky se využívala, stepní biotopy jsou původní.

Džbánem k Dívčímu skoku

Soutěska není nijak dlouhá, pár set metrů, potok u břehů místy zamrzlý, ale sněhový poprašek zatím mizivý. Po chvíli se objevuje koupaliště v Divoké Šárce, v létě je zde voda jako žiletky řezavá. Po pravé straně se tyčí buližníkové skály, využívané jako lezecké terény.

Pod koupalištěm stojí  výletní restaurace, v zimě otevřená o víkendech, Dívčí skok. Stejnojmenné skalisko se tyčí nad ní, protějšek mu tvoří na levé straně potoka Nebušická skála. Osvěžoven tu bylo více, vybledlé historické snímky ukazují poněkud strnulé návštěvníky, pózující pro kameru mistra fotografie. V údolí bylo i přírodní divadlo, založené před 1. světovou válkou, zaniklo v roce 1924.

Ještě několik set metrů procházíte kaňonem, pak se před vámi rozprostře údolí, kde dříve stávaly mlýny, také cihelny na těžbu spraše. První stavením je soukromá usedlost Čertův mlýn.

Dojedete až k Vltavě  

Šárecké údolí mělo výhodu, že se sem moc stavení nevešlo, směrem k Horní Šárce narazíte jen na pár zrekonstruovaných mlýnů. Po zhruba hodině pohodlné chůze se ocitnete v městské zástavbě, u zámečku Jenerálka. Sloužil i jako legionářský domov pro invalidy z 1. světové války. Za druhé války zde byl dětský domov s velmi tvrdým režimem pro děti popravených. Za socialismu patřil jako továrna podniku Tesla, od roku 1989 v něm sídlí baptisté.

Zde jsou stanice autobusů MHD. Přes Horní Šárku pod kostelíkem svatého Matěje, podle nějž se jmenuje Matějská pouť, dojdete do Podbaby. Cesta je už nudná. Odtud jezdí autobusy k metru Dejvická.