Rčení dopadnout jak sedláci u Chlumce zná většina příslušníků starší generace.  Mladí ani většinou nevědí, co sedlák byl.

U rybníka nedaleko zámku v Chlumci nad Cidlinou byl rozprášen houf v podstatě neozbrojených sedláků, kteří se, zjednodušeně řečeno, už nechtěli dřít do úmoru na panském. Z jejich porážky se stal symbol totálního fiaska.

Daleko větší sedlácká řež ale probíhala na Ovčím vrchu u Bezdružic. Tady padlo roku 1680 možná až sto utlačovaných, ale do národních dějin se moc nehodí, povětšinou to byli Němci. Ovčímu vrchu dal jméno ovčín, který stával u úpatí kopce.

Na protějším kopci si můžete prohlédnout zříceninu Krasíkova, neboli Švamberku, moc z něj nezbylo, ale za návštěvu stojí. Kostel v areálu zříceniny se postupně rekonstruuje, na ruině najdete vyhlídkovou plošinu, ze které uvidíte na Ovčí vrch. Cesta na na Krasíkov je pozvolná, velmi pohodlná, za návštěvu rozhodně stojí.

V roce 1680 odtud bylo vidět na opevněné vzbouřence, kteří se tu usadili po vyplenění bezdružického zámku. Vůdcem vzpoury byl Hans Muck ze Zhořce. Historické reálie neexistují, sedláků, kteří se tu opevnili, mělo být na 500. Měli po krk robotování na bezdružickém panství. Dokonce si vyrobili děla z třešňových kmenů stažených obručemi, ta při prvním výstřelu praskla. 6. května 1680 zaútočily na sedláky dvě kumpačky kyrysníků, ti neměli žádné ztráty, u sedláků se počty liší, od téměř 50 do sta mrtvých. Sedláci tu dostali na frak daleko víc než u Chlumce. Tam se za zajaté a uvězněné vzbouřence dokonce přimlouvala i hraběnka Kinská, jíž zámek patřil.

Vzpoura z roku 1775 byla trochu happeningová, Chlumcem před "ukrutnou" bitvou se sedláky prošly tisícovky naštvaných nevolníků, táhnoucích na Prahu. Postupně byli rozprášeni, vůdcové zajati, někteří z rebelů se dostali až do Roztok u Prahy.

Až novodobá historie z incidentu vyrobila další důkaz vzpoury “pracujícího lidu“ proti utlačovatelům. Podobně tomu bylo například u Dalibora z Kozojed, glorifikovaného Jiráskem.

Na Ovčím vrchu nechala majitelka bezdružického panství Marie Františka z Heissensteinu postavit kapli Smrtelných úzkostí Kristových. Za Josefa II. byla zavřena, v roce 1930 znovu otevřena. Vyrabována byla po roce 1945. Je znovu obnovena, připomíná rotundu, nedaleko ní najdete mohylu na paměť střetu vojáků a vzbouřenců.

Prochází tu i naučná stezka. Bezdružicko spolu s Konstantinovými Lázněmi je nádherné místo na toulání, v nedalekém Úterý se natáčela část Zdivočelé země.

Na Ovčím vrchu skončila asi největší selská bitva s panstvem, chlumečtí sedláci nedopadli nejhůř, kromě těch, kteří se po útoku vojska utopili v chlumeckém rybníku a několika, kteří v potyčce zahynuli. Vůdci vzpoury včetně východočeského rychtáře Nývlta ze Rtyně v Podkrkonoší dožili stáří doma. Nývlt ale zní češtěji než Muck.