Doložitelná historie Trnové sahá až do první poloviny 12. století, kdy zdejší území získal na základě darovací listiny českého knížete Soběslava II. (asi 1128-1180) kladrubský klášter. Za zmínku jistě stojí, že právě Soběslav byl ještě před nástupem na knížecí stolec vězněn na nedalekém hradu Přimda.  

Čertův kámen

Vydáte-li se z Trnové severovýchodním směrem, polní cesta vás po zhruba jednom kilometru dovede k hájovně. Zde vás na první pohled zaujme žulový, téměř dva a půl metru vysoký kámen, nazývaný Čertův.

Odborníci se zatím neshodli, zda se jedná o menhir, či nikoliv. Na stránkách www.menhiry.mysteria.cz je tento kámen zařazen v tabulce č. 2 – Kameny, které mohou být menhiry.

„Menhiry stavěly se do pozdní doby křesťanského letopočtu, ačkoliv církev jich uctívání zakazovala. U nás v Čechách udržel se kult posvátných kamenů až do XII. století. Církev paralyzovala tento pohanský kultus tím, že nařizovala svým kněžím upevňovati na uctívané kameny kříže nebo je spojovala s činností zlého ducha – čerta, a tak podnes zůstaly nám ´Čertova břemena´, ´Čertova břemíčka´, ´Čertova kazatelna´, ´Čertovo kamnovec´ atd.," uvedl Vojtěch Pomahač v článku Památné kameny na Žinkovsku (Pověsti z kraje pod Radyní).

Kámen tedy skutečně může být menhir, který byl v minulosti z nějakého důvodu uctíván, což samozřejmě vadilo katolické církvi. Pak už jen stačilo vytvořit pověst například o tom, že kámen sem přinesl čert, nebo že zde dokonce pobývá. Prostí lidé, u nichž v době středověku převládala negramotnost, se začali bát nejen čerta, ale i trestu, který by je čekal, pokud by je zde někdo přistihl.

„Vznášející se“ kámen

Čertův kámen není jediný, který zde budí pozornost. V okolí hájovny se nachází další kameny, které mohly v minulosti sloužit různým obřadům nebo ohraničovaly třeba posvátný okrsek.

Jeden z kamenů, který je rovněž mohutný a váží několik tun, je zvláštní tím, že je pod ním poměrně rozlehlý dutý prostor. Když dovnitř dáte kameru nebo fotoaparát, nabudete dojmu, že kámen není nikdy položen a jakoby se vznášel. 

Jakým způsobem dutý prostor vznikl, asi nezjistíme. S trochou nadsázky a romantiky však můžeme vysvětlení hledat v místních pověstech.

„V Kočovském lese jihovýchodně od Tachova u vesnice Trnová pobývali kdysi trpaslíci. Žili tu v podzemních slujích, v takzvaných Trpasličích děrách. Ty dnes už zanikly. Trpaslíci přinášeli lidem mnoho užitečného, především při různých nemocech." uvádí se v jedné z pověstí (www.hamelika.cz).

Kameny po staletí fascinovaly lidi, kteří se je snažili využít k nejrůznějším účelům – uzdravování, zvýšení úrodnosti polí, navázání „spojení“ s jiným světem atd. Lidé tedy věřili v jejich moc a sílu, což řada z nás v dnešní době vůbec nepřipouští. Otázkou ale zůstává, zda to není pouze projev naší neznalosti a neschopnosti využít přírody tak, jak to dělali naši předci.