Olomouc jako záštita Vídně

Statisíce červených cihel umně pospojovaných do zdí, bran, střílen, chodeb. Kolem Olomouce, jedné z nejdůležitějších pevností království českého se měl vinout věnec předsunutých opevnění, tak jak je tomu například v Terezíně nebo na Slovensku v Komárně. V roce 1853 schválil císař František Josef I. budování fortové pevnosti Olomouc. Měla zachytit nepřítele před případným tažením na Vídeň.

Od severu měly město chránit tři objekty. Plánem bylo obklopit Olomouc věncem předsunutých pevnůstek, které by se navzájem podporovaly palbou, tak jak tomu bylo později u předmnichovských pevností. Hlavní posádka vyčkávala ve městě.

Bojovalo se tu i v roce 1945

Neustálý zápas Rakouska a Pruska o nadvládu nad Německem vyžadoval vydržování silné armády. Vše skončila válka v roce 1866, kdy byl vítěz jednoznačně určen. Bitva u Hradce Králové zmařila veškeré naděje Habsburků o vedení velké říše.

Olomouc hostila při vojenských manévrech v roce 1850  jak rakouského císaře, tak i ruského cara Mikuláše I. Na stavbu pevnosti se přijel podívat i pruský následník trůnu.

Pevnosti pozbyly významu, ale poslední výstřely zde padly až začátkem května 1945, kdy se Němci na konci války ještě střetli s postupující Rudou armádou. Pevnosti po válce sloužily různým účelům, převážně jako skladiště. Mezi nimi byla vybudována důmyslná komunikace, bohužel nebyla pochopena v dobách nedávných, a tudíž zrušena a zničena.

Co s nimi?

Forty chátraly, kromě křelovského například lazecký s číslem XXII. Na obou odvedli současní vlastníci neskutečný kus práce, zachránili ale nádherné památky, s mnohostranným  využitím.  

Výstřel z dělové repliky zahájil prohlídku. Křelovský objekt číslo XVII ve vlastnictví ing. V. Číhala už si našel místo v kulturním dění Olomouce. Kromě skvělé restaurace Citadela tu najdete vojenské muzeum s expozicí, vztahující se k fortifikaci. Na ni navazuje interaktivní výstava C. K. Kinematograf.

S pochodněmi si můžete projít kasematy, sloužit ve stísněných prostorách muselo přivodit klaustrofobii. Dalšími průvodci pevností jsou "biosekačky", kozy a ovce, které velmi rády pózují před objektivy a řádí na hradbách. Na nádvoří, uvnitř i v okolí probíhají nesčetné kulturní akce od různých skupin vojenské historie, přes skotské dudáky, po výstavy. Objekt slouží i pro společenské akce.

Další využitou pevnůstkou je lazecká č. XXII. Stavebně odlišná, není ještě tak zařízená jako výše zmíněná, ale návštěvníci zde najdou příjemné zážitky. Majitel P. Látal zbudoval k  přístupu padací most, v kasematech je též muzeum, také se tu pořádají společenské akce včetně výstav. Z koruny fortu je hezký rozhled, objekt využívala čs. armáda, v té době objekt značně zchátral.

Dalšími přístupnými forty jsou č. XIII, radíkovský a Korunní pevnůstka.

Fort Křelov u Olomouce

Fort XXII Lazecký