Záviš tu vilnil s Kunhutou

Zalesněné návrší nad obcí ukrývá, a to doslova, jedno z nejhezčích panských sídel severu Moravy. Také proto se stal zámkem svatebním, obřady s vytouženým „Ano“ se odehrávají jako na běžícím pásu.

Osídlení krajiny je dávnověké, dějiny se ale začaly psát s Přemyslovci. Patrně za Otakara II. se začalo s výstavbou gotického hradu, opavské zboží bylo žádaným lénem, Otakar ho dal v držení nemanželskému synovi Mikuláši I.

V povědomí Hradec vešel, když sem vdova po Přemyslu Kunhuta přenesla svůj skvělý dvůr a tajně se nechala oddat se Závišem z Falkenštejna. Záviš si začal hrát na krále, ale pod Hlubokou mu spadl hřebínek, i s hlavou. Král Václav II. Kunhutě nezapomněl, že ho nechala coby sirotka vězněm na Bezděze a Záviš ku kromě braní statků ještě zneucťuje matku, tak nechal Vítkovce popravit.

Podíl na tom měl i sňatek s Jitkou, která do něho začala vandrovat, že Záviš je mocnější než její král a to přece možné není. Jak řekla, tak Václav udělal. Dokonce tu pobýval i Václav III. Ale význam državy šel v následujících letech dolů.

Opavské panství chvíli držel i Jiří z Poděbrad, ale zajímavá je novodobější historie.

Rozkvět přišel po požáru

Renesančně gotický hrad nechal roku 1585 přestavět Kašpar Pruskovský z Pruskova. Okrasná zahrada s lesoparkem vše korunovaly. Parkem můžete projít po Lovecké stezce Lichnovských, což byli poslední majitelé, kterým v roce 1945 velkostatek se zámkem znárodnili.

Za Lichnovských, kteří se stali vlastníky panství v roce 1777, získal Hradec současnou podobu. Hlavní úpravy proběhly po požáru v roce 1796, objekt částečně lehl popelem, zničena byla knihovna a velká část galerie. O rok později začala přestavba, byly strženy hradby, zvětšeny interiéry, zámek dostal empírovou fasádu s portikem. Později přibyl i rozsáhlý neohraničený zámecký park přecházející v okolní krajinu. Dobře se tu relaxuje, nemohl jsem se z trávníku zvednout, ptactvo nebeské zobáky nezavřelo, listnáče nádherně stínily.

Pseudogotický Červený zámek s přilehlou branou vznikl v 80. letech 19. století. Z věže je nádherný výhled, zvláště když se na nádvoří motají svatebčani, to je podívaná přenáramná.

Majitelé byli umělecky, hlavně hudebně, založeni, na zámek zavítali 1806 a 1811 L. van Beethoven a F. Liszt. Návštěvní okruh zahrnuje přepychově zařízené pokoje, s akcentem na pobyt obou význačných hudebníků. 

Klému už ne

Donedávna se ale o Hradci mluvilo v souvislosti s mezinárodním pionýrským táborem, bylo tu středisko výchovy socialistické mládeže, předvoji KSČ tu věnovali expozici. S čím už se opravdu nechlubí, je, že v posádce 4. polního dělostřeleckého pluku sloužil půl roku (1919/20) i Klement Gottwald. Přejmenovali po něm nádvoří.

Ale na pionýry a Klému už se zapomenulo. Zámkem zní Óda na radost, Internacionálu tu již neuslyšíte. Tomu se ale weby většinou vyhýbají.