Výška 300 metrů, ideální viditelnost až na hranice republiky, dokonalý výhled z kabiny.

Vlevo rozsáhlé pásmo lesů směrem k Ralsku, hrad je nyní v soukromých rukách, zrovna jako obří oka kolektorů slunečních elektráren uprostřed borovic. Kdysi tu řádila sovětská armáda, nyní majitelé námi dotované energie.

Josefské reformy ho uvrhly do zapomnění

Za kdysi královským hradem, na němž věznil Ota Braniborský královnu Kunhutu a kralevice Václava, vykukují Máchovo jezero, kdysi Velký rybník, a Břehyňský rybník.

Bezděz se blíží, nalétáme od severu, pilot naklání stroj, aby bylo co nejvíce vidět. Pohled z výšky je nádherný, mohutnost a nedobytnost hradu je zřejmá. Nejlépe dochovaný hrad Přemysla Otakara II. má pohnutou historii. Přemyslovec ho nechal vystavět, Přemyslovce tu věznili. Hrad se datuje rokem 1264.

Střídavě byl v rukou královských, pak zase v zástavě. Vlastnili ho páni z Dubé, Valdštejnové, sloužil jako klášter. Několikrát ho dobyli a vypálili, po josefských reformách zůstal opuštěn.

Stal se objektem zájmů romantiků národního obrození, kromě jiného o něm napsal Svatopluk Čech báseň Vězeň na Bezdězu. Do roku 1932 ho vlastnili Valdštejnové, poté ho prodali za 1 korunu Klubu českých turistů. Po válce připadl státu, po okupaci v roce 1968 tu byli Rusové.

Braniboři v Čechách 

„Po smrti Přemysla Otakara II. nastaly v Čechách zlé, přesmutné časy!“ stojí v Obrázkových dějinách národu československého Jana Dolenského vydaných 1923. 

Otakarovu synu Václavovi bylo sedm let a vládnout nemohl. Vítěz nad Přemyslem Habsburk Rudolf I. se chystal do Čech. Kralevici byl na 5 let ustaven poručník Ota Braniborský.

Mezitím domluvila Kunhuta sňatek Václava s Gutou, Rudolfovou dcerou. Královna vsadila na Habsburky. Rudolf drancoval Moravu, kterou odtrhl od Čech, Otovi Braniboři plenili české území. Aby Ota vyřadil Přemyslovce ze hry, nechal Václava s Kunhutou odvézt na Bezděz.  

Vězeň na Bezdězu

Václav byl zpočátku v péči Pražanů, ti ho ale Otovi vydali. Václava s matkou přivezli na hrad někdy v únoru 1279. Chlapec tu velmi strádal. Kunhuta za dva měsíce odjela a už se nevrátila.

Kralevic měl pocítit ještě řadu dalších útrap, putoval po mnoha vězeních. Nakonec se část šlechty vzchopila a Václava vykoupili. Velkou roli v tom hrál královnin milenec Záviš z Falkenštejna. Stálo to peníze, ale i zástavu města hradů, včetně Bezdězu. 

Sňatkem s Kunhutou získal Falkenštejn obrovské majetky i moc. Václav mu byl nejdříve velmi nakloněn, poté si uvědomoval, že Záviš jde proti němu. Nakonec se Falkenštejna zbavil, nechal ho popravit. 

Za Václavovy 15leté vlády vzkvétaly živnosti, otevíraly se doly v Kutné Hoře. Byl králem polským, získal velká území. Pražský groš Václavův byl velmi pevnou měnou.  

Sbohem, Bezdězi, letový čas právě vypršel.