To však zdaleka není jediná pozoruhodnost. Kolowratský zámek vrácený zpět původním majitelům se navíc spolu s kostelem Nejsvětější Trojice řadí mezi největší a nejkrásnější barokní celky v Čechách.

Jeho základní objekt má čtyřkřídlovou dvoupatrovou část z let 1676-1690 s čtvercovým nádvořím ze tří stran obklopeným pilířovými arkádami. Na zdobený vstupní portál nacházející se v jihozápadním křídle navazuje klenutý průjezd. Souměrně s ním se v přízemí severovýchodního křídla prochází na druhé nádvoří vymezené přízemními budovami. Na něm stojí barokní kašna s heraldickou orlicí Kolowratů a nápisem s letopočtem 1690, kdy byla stavba ukončena.

Začátkem všeho se však stalo rozhodnutí Albrechta IV. Kolowrata Liebstenského koupit rychnovské panství, které bylo realizováno v roce 1640. Albrechtův syn František Karel I. vynikal jako obratný diplomat, ale k prezentaci jeho aktivit původní starý zámek v údolí nestačil. Padlo tedy zásadní rozhodnutí.  

Pro novou stavbu bylo vybráno místo na mírném svahu pod kostelem Nejsvětější Trojice a v roce 1676 začaly práce na velkolepém barokním zámku, které byly dokončeny o 24 let později. Další dvě generace rodu zámek rozšiřovaly a přestavovaly - dnešní podoba je výsledkem návrhu Jana Blažeje Santiniho-Aichela.

Právě s tímto architektem, ale také se synem kata Jana Mydláře, s hrabětem a hraběnkou z Kolowrat nebo bílou rychnovskou paní – Bohunkou a dalšími postavami, které v tomto městě žily nebo ho navštívily, bude možné se po roce opět setkat. Stane se tak už 26. dubna během speciálních prohlídek, které jsou připraveny v 13.30, 14.30, 15.30, 16.30 a 17.30 hodin.    

Všichni, kdo pozvání na poslední dubnovou sobotu přijmou, si budou moci také prohlédnout kolowratskou sbírku obrazů, která patří k těm ojedinělým rodovým souborům, jež si zachovaly charakter původních zámeckých obrazáren. Její jádro vzniklo v první polovině 18. století a na obrazech pocházejících z 15.–19. století převládá lovecká tématika a podobizny. Lze zde sledovat vývoj šlechtického portrétu, visí tu Škrétova podobizna Ignáce Vitanovského z Vlčkovic a mnoho dalších. Většina loveckých zátiší byla přímo pro Kolowraty namalována vlámskými malíři.

V interiérech je rozmístěn dobový nábytek, porcelán, sbírka zbraní nebo sklo z kolowratských skláren. Zajímavostí je, že v druhém podlaží zámku se nachází Orlická galerie, kde je možné od 25. dubna navštívit tři nové výstavy.

Na dohled od kolowratského sídla stojí unikátní zámecký kostel Nejsvětější Trojice z 16. století, který také prodělal zásadní architektonickou úpravu zásahem Jana Blažeje Santiniho-Aichela, jehož k projektu povolal v roce 1713 Norbert Leopold hrabě Kolowrat Libštejnský.

Východně od kostela je umístěna zvonice. Jedná se o pozdně renesanční zděnou hranolovou stavbu datovanou rokem 1604. Zvláště pozoruhodný je zvon Kryštof, který v roce 1602 ulil Jan Benešovský z Moravské Třebové. Kryštof patří mezi největší (7000 kg) a nejcennější zvony v Čechách. Charakterizuje jej velmi kvalitní výtvarná výzdoba a vynikající akustické vlastnosti.