Hlavně pak seznámit je s jednou z nejvzácnějších památek u nás, relikviářem svatého Maura.

Co je relikviář, kdo byl Maur, co jsou to světci? Odpovědi nejen na tyto otázky najdou děti hravou formou na bečovském webu.

Pro děti mají plno zábavy

Děti si zde naplánují nejen návštěvu hradu a okolí, ale také vyslechnou kramářskou písničku o dramatických osudech vzácného pokladu, nebo se mohou podívat na animované filmy. Web obsahuje i pracovní listy památky, nebo omalovánky. Bečov toho nabízí daleko více, o dětské návštěvníky se vzorně starají. Vybudovali dětský koutek, děti se mohou zabavit ve cvičné archeologické lokalitě, mohou si půjčit dobové kostýmy.

V Procházce minulostí se děti dozvědí, jak se na zámcích bydlelo, a protože se jedná o interaktivní akci, mohou si vše vyzkoušet, šaty, zbraně, nádobí. Ústředním motivem je relikviář, mládež pomocí komiksu zjistí, jak se relikviář dostal do Bečova, za jakých okolností byl ukryt a jak se podařilo jej mnohem později objevit.

Jak se žilo na hradě

Unikátní programy Dobrodružství vápna a písku představí památkové stavby z pohledu stavebních materiálů a jejich schopnosti vypovídat o dějinách budov. Během prohlídek hradu, včetně nepřístupných míst, s odborníkem se seznámíte s tradičními materiály či historickými stavebními technologiemi.

„Děti jsou pro nás velice důležitou skupinou. Jedním z úkolů Národního památkového ústavu je zprostředkovat návštěvníkům historii a příběhy památek a obecněji napomoci veřejnosti vybudovat si k památkám a národnímu kulturnímu dědictví vztah. A začít u dětí je ideální. Proto se snažíme vycházet vstříc jejich zájmům a možnostem a připravit jim poučení zábavnou formou,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Senzace století

Nález domečkového relikviáře svatého Maura v roce 1985 na tehdy polozapomenutém Bečově nad Teplou se stal senzací, jeho rekonstrukce byla jednou z nejúžasnějších zlatnických prací století.

Původní gotický hrad s pozdější přístavbou barokního zámku nechali postavit Rýzmburkové, následovali Pluhové z Rabštejna. Ti se zasloužili o rozkvět bečovského panství, protože jim vynášela těžba cínu, jenže se zúčastnili protihabsburského povstání a byli rázem v konfiskaci. Dalšími byli Questenberkové-Kounicové.

Románská schrána Svatého Maura přichází na zámek roku 1889 z Belgie, koupil ho belgický vévoda Alfred Beaufort-Spontin. Uvnitř jsou ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140x42 cm a je 65 cm vysoký.

Památka ze zrušeného kláštera ve Florennes byla na sklonku války ukryta, Beaufortové aktivně kolaborovali s Němci, relikviář se jim nepodařilo vyvézt. Jeho objevení v podlaze zámecké kaple bylo detektivkou, chtěl ho vyvézt soukromník za moře, což mu tehdejší policie zhatila. Od roku 2002 je vystavován.

Další informace