Její značná část sem totiž „přicestovala“ před 138 lety vlakem ze Světové výstavy ve Vídni.

Koncem 19. století pobýval v Lázních Kynžvart kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg, který přijel lovit do místních lesů. Zalíbilo se mu tady natolik, že roku 1873 od c. k. montánní správy v Horním Slavkově koupil za šest set tisíc zlatých rozsáhlé zalesněné pozemky právě v okolí Kladské, která tu však tehdy ještě nestála.

Až o dva roky později nechal kníže z vídeňské Světové výstavy dovézt areál Švýcarského pavilonu s Loveckým zámečkem. Rozložené budovy putovaly vlakem do Bečova a odtud koňskými spřeženími až na místo určení, kde je Švýcaři znovu sestavili.

Zámeček má ovšem daleko ke kamenným stavbám, na něž jsme u nás zvyklí – je to jednoduchá přízemní budova postavená ve stylu švýcarských loveckých chat. Kromě ní tu vyrostl také rentovní úřad, fořtovna, sruby pro úředníky, hostinec U tokajícího tetřeva a stavení pro kočího a další personál.

Hostinec kníže pronajímal vyhlášeným kulinářským expertům a tomu odpovídaly i ceny, ovšem s výjimkou výčepu pro kočí. A po knížecí soukromé cestě vedoucí z Mariánských Lázní přes Králův kámen směly jezdit pouze kočáry; automobily a omnibusy musely po objížďce přes obec Prameny.

Skvělý honební revír

A proč to vše? Nešlo samozřejmě o kolonizaci dosud neobývaného území, ale spíše o vznik romantického výletního místa, kde mohl kníže trávit volný čas a lovit dle libosti. Záměr se zdařil více než dobře, však sem také během nedlouhé historie obce přijelo množství významných osobností z řady evropských zemí.

Namátkou - třeba prezident T. G. Masaryk, anglický král Eduard VII., bulharský král Ferdinand či francouzský ministerský předseda George Clemenceau. Na návštěvě tu byl i první kosmonaut Jurij Gagarin. Přijížděli sem i vzácní hosté z Mariánských Lázní, a tak nebylo výjimkou, že se tu za jednu neděli prodalo několik set káv a dortíčků.

Zdejší kratochvíle se samozřejmě týkaly hlavně lovu. Největšího rozkvětu v tomto směru se Kladská dočkala za prince Sigismunda Schönburg-Waldenburga na počátku 20. století. V okolních lesích pobíhalo přes 1000 kusů vysoké zvěře. Chloubou byl bílý jelen, zastřelený majitelem panství.

Opodál se ničily dějiny

Novější historie Kladské už tak romantická nebyla, souvisela se vznikem vojenského prostoru Prameny roku 1946. Významné osobnosti vystřídali vojáci, Lovecký zámeček sloužil jako výcvikové středisko. Jezdil sem třeba Klement Gottwald – při jedné z návštěv nedaleko odtud sledoval zánik někdejšího královského horního města Litrbachy, které v rámci natáčení které v rámci natáčení instruktážního vojenského filmu rozstřílelo dělostřelectvo. Vojáci odtud nakonec odešli ničit další vesnice a města do Doupovských hor.

 V letošním roce byl na Kladské otevřen Dům přírody, ale je zavřený, podle informací podniku Lesy ČR, který ho má v gesci, jde o jakousi nedohodu s CHKO. Takže do draze zbudovaného infocentra možná někdy příště.