Městem protéká Baťův kanál, jedno z přístavišť se nachází v blízkosti zámku a skanzenu. Národopisné muzeum stojí za samostatnou prohlídku, vodní trasa je velmi frekventovaná, je využívána turisticky. Můžete si půjčit třeba hausbót, jen s komáry je tu docela urputný boj.

Kanál vede z Otrokovic do Sudoměřic, převážně v umělém korytu, jen část se splavuje po řece Moravě. Trasa je dlouhá téměř 55 kilometrů. Řeka Morava teče opodál.

Pevnost proti uhersko-kumánským hordám

Území patřilo až do doby vlády Přemysla Otakara II. Uhrám. Moravě připadlo po roce 1260, to Přemysl zvítězil u Kresenbrunnu, tzv. bitvě na Moravském poli. 

Původním majitelem hradu byl Milota z Dědic, po něm páni z Kravař. Kravařský Jiří nechal pevnost obehnat v důsledku neustálých útoků vodním příkopem, jeho dcera Alžběta se provdala za Petra z Rožmberka. Kravařští byli mocným moravským rodem s rozsáhlým panstvím.

Do velké historie vstoupila Strážnice dvakrát. Školu tu v letech 1604-1605 navštěvoval J. A. Komenský, má tu muzeum. Zemský správce Jiří z Poděbrad tu předal zajatého krále Matyáše Hunyadiho, zvaného Korvín, uherským stavům, zároveň mu diplomaticky vnutil svou dceru Kateřinu.

Korvín byl zrovna jako Jiří velký pragmatik. Podepsali tu dokumenty o vzájemné úctě a pomoci, ale pro Uhra to byl jen cár papíru. Jakmile Kateřina umřela a papež vyhlásil proti Jiřímu kruciátu, Matyáš se postavil do čela vojska, tchán netchán a zaútočil. Jiří si stěžoval, Uher na to, že si to má vyříkat s papežem, on, že pouze velí. Poděbradovi nepomohl ani Jagellovec Kazimír, už asi z podstaty svého jména. Jiřík obklíčil Matyáše u Vilémova, ten mu slíbil poslušnost, ale ledva byl volný, už to neplatilo.

Korvín se nechal v roce 1469 českou katolickou šlechtou zvolit v Olomouci českým králem. Jiřík, než ho tloušťka srazila do hrobu (1471) sice vítězil, ale Uher se natrvalo usadil na Moravě, Slezsku, Lužici.

A Kazimír se dostal na český trůn.

Uhři město vypálili a vydrancovali po roce 1468. Podstatné pro Strážnici ale bylo panování Žerotínů, ti město a okolí po roce 1500 pozvedli.

Po Bílé hoře panství dostali již zmínění Mangisové. Zestátnění zámek se po druhé světové válce stal hlavně muzejní expozicí Nástroje lidové hudby v České republice, v prohlídkovém okruhu je i velmi cenná knihovna. V zámku sídlí Národní ústav lidové kultury.

Zaspala nevěsta v strážnické dolině

Městečko je významné folklórem, lidový festival písní a tanců je známý po celém světě. Koná se každý rok, poslední červnový týden. A „Zaspala nevěsta..“ se hulákalo na kdejaké oslavě, i na vojně, při rozlučce. Konají se tu soutěže o nejlépe zatančený slovácký verbuňk. A protože jsme na Slovácku, patří k bontonu dobré víno a pálenka. Cenné jsou i církevní a městské stavby.

Je milá malá Strážnice, z opevnění zůstaly zachovány dvě mohutné opevněné brány, Skalická a Veselská.