Za svoji podobu vděčí tůně u Hajské nejen nedávným aktivitám, vedoucím k jejich obnově a uchováním, ale též dávné činnosti lidské, s tokem Otavy v časech minulých těsně spjaté. Onou činností bylo rýžování zlata ve středověku a později pak těžba štěrkopísku, díky čemuž vznikl terén plný prohlubní a pahorků, časem postupně porostlých vřesy, keři a stromy.

Tůně se zaplnily vodou jak záplavovou, tak prosakováním, a logicky začaly přitahovat pozornost plejády živočichů - od hmyzu přes obojživelníky po ptactvo (hnízdí zde přes 40 druhů opeřenců, např. krutihlav obecný, lejsek šedý, moták pochop, žluva hajní či ťuhýk obecný).

Typická mokřadní a vodní vegetace je zastoupena především chráněnou žebratkou bahenní, nechybí vachta trojlistá, bublinatka jižní, bazanovec kytkokvětý, voďanka žabí, štírovník bažinný, prstnatec májový nebo ptačinec bahenní. Ideální podmínky k životu zde mají obojživelníci, konkrétně žáby, kterými jsou ropuchy obecná a zelená, hbití skokani zelený a skřehotavý, výrazně zespodu vybarvená kuňka obecná i elegantní princezna mokřadů rosnička zelená. 

Roku 1985 byla oblast sejpů s tůněmi vyhlášena jako přírodní památka, díky dotacím bylo v posledních letech možno některé zabahněné tůně vyčistit i vybudovat nové, probíhá i pravidelná likvidace invazivních porostů. Sejpy mají svoji historickou hodnotu i jako archeologická lokalita.

Při toulání okolím Strakonic je možno zvolit za cíl i několik studánek, rovněž na samé hranici města je to pramen U dobré vody s kapličkou Panny Marie, je k nelezení jen pár desítek metrů v lese před Podsrpem poblíž městského vodojemu. Na tomto příjemném lesním místě však konzumací vody si dovolím nedoporučit, neboť v čase návštěvy, v září 2014, podivně zapáchala...

Malebná Vodníkova studánka pak je k nalezení pro změnu na samém konci Podsrpu, kde silniční cedule i označuje konec Strakonic. Je na téže straně, tedy po pravé při cestě z města směrem na Vodňany, jenom asi dvakrát tak daleko od silnice než předešlá.

Jedná se o prostý lesní pramen s vyhloubeným úzkým odtokovým korytem, pouze na stromě nad ní je zavěšen svatý obrázek. Kdo bude trochu hledat v okolí, najde skautský zápisník, kam může poznamenat jeho nález (má-li však dotyčný lesní poutník čím psát, brk není přiložen).

Dále po trase silnice leží Jinín, kde je možno vidět studánku hned pod obcí studánku v těsné blízkosti rybníka, další pak, a první po levé straně, je snadno k dohledání na polní cestě na Sedlíkovice, která začíná za autobusovou zastávkou. Je to studánka Sv. Peregrina a váže se k ní pověst o vojákovi, po době let patnácti v Orientu pobývajícím zde se s matkou svoji opět setkavším v místech loučení.

Nad Skočicemi výšlapem dosáhneme vrch Hrad, místo s historií hradiště a nálezy z doby bronzové, přírodní rezervací a Šumavskou vyhlídkou. Hřbet vrchu tvoří dvojice vrchů spojená sedlem, zbytky hradiště a vyhlídka jsou na západním vrchu, na východním pak stojí kamenný památník s nejasným výkladem nápisu a tím i dobou vzniku (1705 nebo 1795). 

VIDEO: Tůně, studánky, Hrad