Kazatel se pojmenoval podle hradu  - Jan Hus

Jméno hradu zřejmě převzal Jan, narozený kolem roku 1370 v Husinci, vsi ke hradu přináležející. Místo, kde hrad Peškové z Janovic postavili, se jmenovalo Na husi.

Němečti mluvící obyvatelé místu říkali Gans, buď podle tvaru skály, nebo tu sídlily divoké husy.

Pevnost byla založena roku 1341. Mons vulgariter dictus uf der Gans situs in Magna silva - hora lidově řečená na Husi, jež leží ve Velkém lese - stojí v zápisu.

Perlorodná Blanice

Stojím mezi zbytky palácové zdi, jsou tu i nepatrné pozůstatky hradeb, je odtud nádherný výhled na Blanici, která je po německé řece Lutter druhou největší s výskytem perlorodky říční.

Z asi stotisícové populace v Česku tu žije na 20 000 kusů. Další se vyskytují v Malši, Teplé Vltavě, Zlatém potoce a Rokytnici na Chebsku.

Královské léno 

Majitelů se na hradě vystřídalo několik, po Pešcích se stal majetkem královské komory a panovníci je udělovali v léno. Václav IV. dosadil dědičného purkrabího Mikuláše z Pístného, jenž se začal psát jako Mikuláš z Husi a byl jedním z příznivců a ochránců kazatele reformátora Mistra Jana.

Po něm nastoupil do úřadu v roce 1420 Jan Smilek z Kremže, toho nechal po lstivém zajetí popravit Oldřich z Rožmberka.

Loupežnický hrad zlotřilého Habarta z Lopaty

Hus zůstal opuštěn, místo zvolna pustlo, než se na něm objevil Habart Lopata z Hrádku. A pro okolí začaly zlé časy.

Lopata a jeho banda byli zloději a vrazi. Původně Habart obýval se svým otcem Maršíkem z Hrádku a bratrem Janem hrad Lopata u Plzně. Zle zatápěli husitům, zajímali jejich trény, popravovali kazatele, kteří hlásali odpor k panstvu. Habartovi to pálilo, občas přepadal pod záminkou, že loupí pro kališníky, čímž štval proti nim obecný lid.

Pak toho už měli husiti dost, s početným vojskem přitáhli roku 1432 k Lopatě a téměř půl roku hrad obléhali. Habartovi se podařilo s několika dalšími vrahouny uniknout a za devět let obsadil Hus.

Kradli loupežníci, co se dalo, mluví se o velkém pokladu kdesi pod kameny zakopaném, ale nikdo nic nenašel. V roce 1441 si na bandu došlápli titíž hejtmani jako před Lopatou – Přibík z Klenové, Zmrzlík ze Svojšína, k nim se přidali Jan Sedlecký z Prachatic. Hrad vyhladověli, posádku zajali, nakonec Hus zapálili a zbytky pobořili.

Habartovi se ale znovu podařilo utéct, usadil se v Českých Budějovicích, poslední zmínka o něm je z roku 1444.

Z ruin je jeden z nejhezčích výhledů na Blanici, od Křišťanovického rybníka tudy vede do Volar turistická, ne moc náročná cesta, vzdálenost je asi 7 kilometrů. Křišťanovický rybník je rašelinový, koupací.