V letech 1965 - 1967 vznikal jeden z nejzásadnějších filmů české kinematografie, proslulý věrohodnou syrovou atmosférou raného středověku, dokonalou kamerou, režií i hereckými výkony. Dalšími místy, kde se film natáčel, byl např. hrad Rabí, Mrtvý luh a Jezerní slať na Šumavě, obora lánského zámku, třebíčská bazilika svatého Prokopa či kostel sv. Michala Archanděla ve slovenských Dražovcích. Rodové sídlo loupeživého Kozlíka stálo poblíž vsi Maletice nad Klokočínským rybníkem poblíž levého břeku řeky Blanice.

Tvrz Klokočín vznikla v prostorách dvorce z počátku 15. století, první doložení majitelé jsou bratrská dvojice Purkart a Hynek z Klokočína (1401). Litochlebové ze Strachotína jsou uváděni coby tamní pánové v letech 1510 - 1541, na tvrz byl objekt přestavěn následně nejspíše až jistými Protivínskými z Pohání.

Roku 1584 koupili již zpustlou tvrz Švamberkové, následný majitel, Jindřich Bezský z Ploskovic, zakoupil Klokočín roku 1595, aby ji zásadně opravil. Celou přilehlou, dnes prakticky neexistující ves, prodal spolu s tvrzí roku 1607. Dále se ve vlastnictví vystřídali Wratislavové z Mitrovic, Trautmannsdorfové a od roku 1711 Schwarzenbergové.

Novodobými majiteli (po časech, kdy zde byl domov důchodců i prostory JZD) se roku 1989 stali manželé Bernasovi - tvrz zrekonstruovali, vybudovali v ní galerii a nechávali do tohoto renesančního objektu vstupovat návštěvníky, kteří toužili projít prostory, kde pobýval například Josef Kemr i mladičká Magda Vašáryová.

Zde je nutno upozornit na zcela zásadní nepřesnost ve naprosté většině informací, dohledatelných o tvrzi - v současnosti nový majitel již brány příchozím neotevírá, takže je možno tvrz pouze obhlédnout zvenčí, snadno se dá celá obejít i pohlédnout k ní od rybníka pod ní přes silnici ležícího. Vede tudy naučná stezka Na břehu Blanice, po které dorazíme zakrátko (zhruba 2 km) do vesnice Myšenec.

Z Myšence je to do Protivína rovněž dva kilometry, ves nabízí kostel sv. Havla a nepatrné zbytky hradu i geologickou zajímavost Myšenecká slunce. Hrad byl vybudován pro Přemysla Otakara II., sloužil pravděpodobně jako reprezentativní lovecký hrádek. Dnes z něj mnoho nedochováno, takřka splynul s okolní zástavbou, z které na něj upomíná nejvíce brána nad uličkou mezi dvěma domy. Místní kostel pochází pravděpodobně z 11. století, původní románský kostel se dočkal roku 1270 gotické přístavby. Přírodní památka Myšenecká slunce asi překvapí tím, že kamenné paprsky nemají barvu zlata, leč černé jsou jak nejtemnější myšlenky. Může za to jejich složení a původ.

Na závěr pár historek z natáčení - toulavý mnich Bernard, ztvárněný Vladimírem Menšíkem, po čas natáčení vydatně zapáchal, neboť jeho sutana byla potřena beraním spermatem, aby se ho držela jej doprovázející ovce. Ivan Palúch měl pro natáčení v mraze jako jedinou ochranu před ním suspenzor a povolenou drobnou konzumaci rumu, při nákupu v trafice, kam si odskočil v kostýmu, byl považován movitým turistou zpoza (jinak proti opačnému transferu dobře střežené) západní hranice za nuzného žebráka o obdarován padesátimarkovou bankovkou. A jistě známo naopak veřejnosti je, že mnoho z kulis pro Markétu Lazarovou posloužilo i pro následující Vláčilovo dílo Údolí včel.