S pohádkovým zámkem Červená Lhota je spjata krvavá pověst, která má hned dvě verze, obě svorně zdůvodňující původ názvu.

V obou případech jde ve finále o moment, kdy z okna vyhozený kříž přivolal čerta, který, jak mívá v popisu práce, odnesl do horoucího pekla ať již Bohu se vzpírající dceru jednoho z pradávných držitelů zámku, tak v novějším zpracování protestantské víře oddanou Johanku z Dírné, manželku katolického pána zámku, rytíře Gutrama Káby z Rybňan. A coby otisk po sobě - krom puchu pekelného, zanechal na zdi buď zkrvavělým drápem namalovaný kříž, či ji poskvrnil krví vlečené oběti.

A tak majitelům jako tak tedy nezbylo, než celý zámek natřít načerveno, neznajíce způsobu, jak hrůzné stopy ďáblova vpádu odstranit. I když tyto obrazotvornost budící pověsti jsou jen fikcí, výsledný barevný odstín fasády útulného objektu, v minulosti toliko Lhota zvanému, oku dodnes lahodí. 

Nicméně i některá historická fakta jsou spíše domněnky, a to jak doba vzniku původní tvrze, kde je předpokládána doba 12. či 13. století, stejně jako nedoloženo je tušené prvotní vlastnictví vladyky zovoucími se málem jakoby postavy z díla J. R. R. Tolkiena Podlavičkové, či ve století čtrnáctém vydedukované držení rodem Zásmuků.

První písemně doložená zmínka vlastnictví se váže až k roku 1465, kdy Lhotu zdědil po svém otci Ctiborovi ze Zásmuk jeho syn Petr. Na zámku se s tokem času vystřídalo mnoho majitelů a tak docházelo i k dobovým přestavbám (nynější novorenesanční podobu získal zámek na počátku 20. století). 

Roku 1835 zakoupil zámek komoří rakouského císaře Heinrich Eduard Schönburg-Hartenstein a tento rod se zde usadil až do konfiskace v roce 1945. A právě tomuto rodu, který se do dnešní podoby vodního zámku výrazně zapsal, je věnována autentičnosti plná expozice.

Hlavní okruh nabízí hostinský salon, Dittersův salonek, hostinskou ložnici, toaletní pokoj, věžní pokoj, předsíň, ředitelnu, pracovnu, jídelnu, salon, budoár, dámskou ložnici, garderobu, spojovací pavlač, pánskou ložnici, pánskou šatnu a též ložnici místního faráře a písmáka Bedřicha Kamarýta, autora povídky s tématem druhé verze pověsti. 

Druhý okruh podkrovím představí kromě dětských pokojů, pokojíku komorné, chodeb, haly a obrazárny též díky nadšení a píli současného kastelána v prostorách skladu s citem a vkusem vybudované a veřejnosti sloužící zámecké divadlo. O víkendech během prázdnin je možno sestoupit do tří místností skalních sklepení. V přilehlém parku je možno nahlédnout do interiéru kaple Nejsvětější Trojice, vydat se po hladině obklopující zámek v zapůjčené loďce, či celý zámek obejít kol po břehu vedoucí pěšinou. 

VIDEO: Procházka kolem zámku i interiérem  

A proč se zámek považuje za pohádkový? Opravdu jen málokdo asi nepozná, že se tu točila nesmrtelná hudební pohádka Zlatovláska, a romantická stavba a její okolí posloužily jako reálná kulisa bezmála dvaceti dalším filmům. A i na děti zámek ve svých programech nezapomíná.