Článek
"S tím, jak posíláme sondy na Mars, chceme mít jistotu, že nezamořujeme místa přistání," uvedl spoluautor studie, biolog Andrew Schuerger. Proto bylo podle něj klíčové stanovit minimální podmínky pro přežití, růst a množení pozemských bakterií na povrchu Marsu.
Společně s kolegou Waynem Nicholsonem zjistili, že bakterie rodů Serratia a Carnobakterium dokáží přežít mrazivé teploty, nedostatek kyslíku i více než stokrát nižší tlak. A nejen to. Bakterie jsou schopné v úhrnu přečkat 17 nepříznivých faktorů na povrchu Marsu, které lokálně zahrnují i vyšší obsah soli, intenzivní radiaci (atmosféra ji tam netlumí tolik jako na Zemi) a také velmi suché prostředí.
Riziko zamoření Marsu pozemským životem
Prostředí, kde se dokáží bakterie množit, jsou rizikovější pro vysílání sond s ohledem na možnou kontaminaci, ale zároveň jde i o oblasti možného mimozemského života.
"Je to oříšek, protože, když hledáte život, hledáte místa, která jsou pro něj nejvhodnější. Na nich ale zároveň hrozí zamoření pozemskými organismy," vysvětluje Nicholson.
V takovém případě ovšem najdou sondy místo marťanských bakterií pouze dovezené pozemské vzorky. Ačkoli je veškeré zařízení vysílané do vesmíru na meziplanetární mise pečlivě čištěno, nikdy nejde o stoprocentní, dokonalou eliminaci.
Vybrané bakterie pocházely ze dvou skupin. V první bylo 26 druhů bakterií, které jsou běžné na vesmírných lodích. Druhá skupina pak svou odolnost prokazuje přežíváním hluboko v sibiřském permafrostu. Z "kosmických bakterií" podmínky Marsu přečkala jediná - Serratia liqufacies - která se ovšem na rozdíl od sibiřské kolegyně běžně vyskytuje na lidské kůži, rybách, rostlinách i půdě.