Článek
„Jednou jsem v pátek ve tři hodiny ráno zjistil, že si se zaujetím čtu odborné pojednání o úplavici, a že to není zdaleka poprvé. Když se vám něco takového stane, je čas zamyslet se nad sebou,“ řekl Hassenfeld internetovému serveru Huffington Post.
A Hassenfeld se zamyslel důkladně. Svěřil se několika spolupracovníkům a známým z branže a založil neformální charitativní klub. Každý z jeho členů si zvolil jeden z globálních problémů a důkladně „oťukal“ příslušné charitativní a humanitární organizace. Hassenfeld zůstal u úplavice, a vrhl se tak na dostupnost nezávadné vody.
Těžká otázka - komu dát?
S kolegou Holdenem Karnofskym zjistili, že tahle práce je „to pravé“, a založili nadaci GiveWell. Ačkoliv média vždy píší o darech velkých korporací, nejvíc peněz na charitu v USA jde od jednotlivců. A ti v první řadě chtějí vědět, kde bude mít jejich dar co největší efekt.
„Rozhodli jsme se najít co možná nejlepší odpověď pro ty, kdo se ptají, kam dát své peníze na charitu,“ vzpomíná Hassenfeld. Komu dát? Odpověď je překvapivě těžká, protože různé charity sice procházejí audity, ale málokdy zveřejňují výsledky svého působení. GiveWell si tedy dává tu práci a prověřuje. Výsledkem je krátký, ale bezpečný seznam charit, které jsou po účetní stránce odborně vedené, detailně prověřené a podfinancované.
Během sedmi let působení Hassenfeldova a Karnofského bylo těmto organizacím nasměrováno přes 60 miliónů dolarů. Jejich radami se řídí mimo jiné i spoluzakladatel Facebooku Dustin Moskovitz. Působení GiveWell se ale odrazilo i v činnosti samotných charitativních organizací. Aby se dostaly na seznam doporučených, stávají se otevřenějšími a vůči sobě přísnějšími.
Pár procent příjmů na charitu
„Jestliže budete tvrdit, že máte samé úspěchy a trefy do černého, bude to podezřelé. Když ale přiznáte chyby, je to dobře, protože to posílí důvěru ve vaši činnost a znamená to, že se z chyb poučíte,“ uvedl Hassenfeld.
A kolik? Jak vysoké částky má „slušný člověk“ věnovat na charitu? Na tuhle otázky Hassenfeld odpovídá šalamounsky. „Pár procent ročního příjmu,“ doporučuje těm, kdo v USA vydělávají mezi sto a 150 tisíci dolary (2,5 až 3,8 mil. Kč). „Já sám dávám asi tolik, co bych utratil pro sebe. Nebudu si každý rok kupovat novou televizi nebo počítač, i když na to mám, dokud to opravdu nepotřebuji. Raději ty peníze dám na charitu.“