Článek
„Musíte zahrnout osobní zkušenost, když děláte umělecké dílo. Jinak by to nebylo pravdivé umění,“ míní režisér Marteinn Pórsson, který se sám s alkoholem potýkal.
Hlavní postava podle něj musela být poslanec, protože chtěli hovořit o alkoholu i o korupci, politické a ekonomické.
„Proto jsme tam nemohli dát doktora, veterináře nebo řidiče autobusu. Je to politik a z etického hlediska tu moc bere jako něco přirozeného. Nakonec to se děje, Berlusconi dělá něco podobného.“
„Proto jsme tam nemohli dát doktora, veterináře nebo řidiče autobusu. Je to politik a z etického hlediska tu moc bere jako něco přirozeného. Nakonec to se děje, Berlusconi dělá něco podobného.“
„Proto jsme tam nemohli dát doktora, veterináře nebo řidiče autobusu. Je to politik a z etického hlediska tu moc bere jako něco přirozeného. Nakonec to se děje, Berlusconi dělá něco podobného.“ „Na roli jsem se připravoval tak, že jsem v sobě hledal nejsebestřednější pocity, což nebylo těžké, protože jsem herec. Vyrůstal jsem na Islandu obklopen alkoholismem, vím, co to je žít vedle alkoholiků. Ale mám tu postavu upřímně rád,“ řekl herec Ólafur Ólafsson.
„Proto jsme tam nemohli dát doktora, veterináře nebo řidiče autobusu. Je to politik a z etického hlediska tu moc bere jako něco přirozeného. Nakonec to se děje, Berlusconi dělá něco podobného.“ „Na roli jsem se připravoval tak, že jsem v sobě hledal nejsebestřednější pocity, což nebylo těžké, protože jsem herec. Vyrůstal jsem na Islandu obklopen alkoholismem, vím, co to je žít vedle alkoholiků. Ale mám tu postavu upřímně rád,“ řekl herec Ólafur Ólafsson.
„Lidé na to nechtěli dávat peníze, říkali, že diváci nebudou soucítit s hrdinou. My jsme říkali: Chcete skutečně soucit s tou zkorumpovanou postavou? Ale mně je ho skutečně líto,“ dodal herec, který připustil, že si při natáčení některých vypjatých scén dal pár ginů s tonikem.
„Film vidělo na Islandu 3000 diváků a kritika byla rozdělená, je to zvláštní film,“ připustil režisér.
„Někteří lidé se po filmu cítí jako po opici,“ dodala s úsměvem herečka María Birta Bjarnadóttir.
Snímek měl rozpočet pouhých 150 000 eur (zhruba 3,9 mil. Kč) a v tom je započten i státní grant.