„Je to práce velmi náročná na přesnost a kvalitu sklářské suroviny,“ uvedl sklář od hutí Radek Vachoušek.

„Z každých deseti křišťálových koulí, které vyrobím, je možné nakonec použít třeba jen dvě,“ sdělil. Přesného průměru koule 11,5 centimetru dosahuje sklář díky dřevěnému podvaláku, což je v podstatě dřevěná naběračka, v níž se hmota formuje.
„Ve chvíli, kdy sklovinu vyjmu z pece, má teplotu zhruba 1120 stupňů, ale při zpracování klesne teplota až na asi 800 stupňů,“ dodal sklář.

Než křišťálové koule přesně zapadnou do náručí zlatých a stříbrných sošek dívky z ateliéru Miloše Vacka, je třeba je obrousit a vyleštit.

Práce na kouli trvá zhruba tři hodiny

„Surové křišťálové kouli musím nejdříve ubrousit krček, vyleštit ji a vytvořit na ní tři plošky, kterými je koule k rukám a hrudi sošky přilepena. Ještě se nám nikdy nestalo, že by koule vypadla,“ řekl brusič skla Jiří Khás, který už má osm z celkových pětadvaceti letošních sošek hotových. Práce na jedné kouli mu trvá zhruba tři hodiny.

Za jedenáct let, kdy Moser křišťálové koule pro karlovarský festival vyrábí, mu jich rukama prošlo už kolem sto sedmdesáti. Na zbylé má ještě čas do pátku 1. července, kdy letošní ročník filmové přehlídky v Karlových Varech zahajuje.

„Mám radost, když naše práce nějakou filmovou hvězdu potěší,“ dodal Vachoušek. „Když křišťálové koule brousím, říkám si, která filmová hvězda ji asi dostane. Líbilo by se mi, kdyby ji někdy dostal třeba Sylvestr Stallone,“ prozradil.