Hlavní obsah

Výběr Salonu: Sichinger, Šrut a romští i liberečtí autoři

Právo, SALON

V dnešním výběru Salonu najdete nový sklářský román Martina Sichingera, dvojjazyčné vydání pookupačních básní Pavla Šruta, dvě sbírky próz romských autorů a autorek či tradiční sborník Kruhu autorů Liberecka.

Článek

Martin Sichinger

Martin Sichinger Meyrovo sklo

65. pole

Foto: archív nakladatelství 65. pole

obálka Martin Sichinger: Meyrovo sklo

Dovedli byste si představit, že by například ministerstvo průmyslu a obchodu nebo ministerstvo pro místní rozvoj nakoupily ve větším počtu knihu českého autora a využily ji pro propagaci nějakého tradičního výrobku či jeho výroby? Takhle osvícení naši politici a úředníci ještě nejsou. I když v případě nového románu Martina Sichingera by ten první krok udělat mohli. Příběh o zmizení a hledání vzácných sklenic je současně historií šumavského sklářství, jeho slávy a úpadku. Současně je i „pozitivním“ příspěvkem k dějinám česko-německých vztahů. A tím, že končí happyendem (samozřejmě jde o lásku ke sklářskému řemeslu), co víc si přát. Nemluvě o jeho další lince, kterou napovídá podtitul: Kam před Rudou armádou schováte svůj poklad?

Pavel Šrut

Pavel Šrut Červotočivé světlo / Worm-Eaten Light

Pavel Šrut Červotočivé světlo / Worm-Eaten Light Přeložila Deborah Helen Garfinkleová.

Pulchra

Foto: archív nakladatelství Pulchra

obálka Pavel Šrut: Červotočivé světlo / Worm-Eaten Light

Básnická sbírka Pavla Šruta z roku 1969 byla reakcí na srpnové události 1968 v Československu i na následující podzim. Její osud byl proto celkem jasný, z české literatury na dlouhá léta zmizela. Pilňak. Ženské oplzle / pozpěvují při vytínání / zelných hlávek. Bosý / jde, Boris, obrýlený Rus. Americká spisovatelka, básnířka a překladatelka Deborah Helen Garfinkleová žila po roce 1990 nějaký čas u nás, znala Šruta jako básníka „nonsensové poezie a rouhavého černého humoru“, ale verše z Červotočivého světla jí přišly úplně jiné, autor tu podle ní „zpívá variace v působivém žalozpěvu za svou pokořenou vlast a ztrátu svobody“. Rozhodla se proto sbírku přeložit a ta teď vychází ve dvojjazyčném vydání.

Irena Eliášová, Jana Hejkrlíková, Iveta Kokyová, Eva Danišová

Irena Eliášová, Jana Hejkrlíková, Iveta Kokyová, Eva Danišová Slunce zapadá už ráno

Knihovna Václava Havla

Foto: archív KVH

obálka Irena Eliášová, Jana Hejkrlíková, Iveta Kokyová, Eva Danišová: Slunce zapadá už ráno

Sbírka próz čtyř současných romských autorek je v měřítku romské literatury novátorským počinem. „Především v ní promlouvají pouze Romky, které jsou vůči své komunitě výrazně kritičtější než jejich protějšky a reflektují pro muže neobvyklá témata, jako je mateřství, partnerství a erotika, byť stále pojímaná prudérně a žánrově. Leitmotivem většiny textů je nerovnoprávné postavení žen v patriarchální romské společnosti,“ vysvětluje spolueditorka Karolína Ryvolová. Jednotlivé prózy jsou navíc zasazené do různých období od padesátých let po současnost, takže nabízejí i unikátní historickou perspektivu. Texty Ireny Eliášové a Ivety Kokyové jsou ve sbírce otištěny také v romské verzi.

Moji milí. Sbírka romské narativní prózy

KHER

Foto: archív nakladatelství KHER

obálka Moji milí. Sbírka romské narativní prózy

Do této sbírky přispělo dvanáct autorů: Emil Cina, Eva Danišová, Věra Duždová, Irena Eliášová, Irena Ferková, Andrej Giňa, Jana Hejkrlíková, Iveta Kokyová, Iveta Kováčová, Erika Olahová, Michal Šamko, Markéta Šestáková. Jak se můžeme dočíst v úvodu, první generace romských autorů vycházela z ústních pohádek a vyprávění, tedy jediné romské tradice, na niž mohli navázat, a byla prostoupená buditelským étosem v reakci na asimilační politiku československého státu. Dnešní autoři už tuto motivaci nemají a věnují se tématům ryze osobním, přesto se však i oni vztahují k romské minulosti a tradici. „Zařazené prózy jsou charakteristické dvěma rovinami – jedná se buď o vzpomínky na předky, kterým tak autoři vzdávají hold, nebo krátké příběhy, humorné či dramatické, ze současnosti či nedávné minulosti.“

Kalmanach 2014/2015

Kruh autorů Liberecka

Foto: archív Kruhu autorů Liberecka

obálka Kalmanach 2014/2015

Kruh autorů Liberecka se i letos připomíná Kalmanachem, svým každoročně vydávaným sborníkem, a představuje svět „Euroregionu Nisa“ v jeho multikulturní pestrosti. Vedle tvorby místních autorů – z nichž zmiňme alespoň držitele Státní ceny za literaturu Pavla Brycze, populárního autora historických kriminálek Vlastimila Vondrušku nebo romskou spisovatelku Irenu Eliášovou, jejíž texty zde vycházejí v češtině i romštině – najdeme v Kalmanachu i obsáhlé materiály věnované regionální, a zvláště česko-německé historii: ukázky z tvorby německých předválečných autorů Českolipska, svědectví o bojích v libereckých ulicích v srpnu 1969 či vzpomínku na revoluční děje v NDR před pětadvaceti lety. Kalmanach jako vždycky dotvářejí ilustrace regionálních výtvarníků, z nichž vyvoláme jménem alespoň lužickosrbskou malířku a grafičku Hanku Krawcec.

Reklama

Související témata:

Související články

Pavel Šrut: Opožděné loučení

Autor, který pro Salon napsal 511 sloupků a za kterého se tu před časem loučil Jakub Šofar, oslaví v sobotu 3. dubna sedmdesátiny.

Výběr článků

Načítám