Výběr Salonu: Dahl, Boyce, Pessoa, D’Agostini a Płażewski

Roald Dahl
Čubka
Přeložil Jaroslav Kořán.
Gallery

FOTO: Archív nakladatelství Gallery

Přestože to není poprvé, co u nás vychází jedna z Dahlových nejznámějších povídek, stojí její aktuální vydání v nakladatelství Gallery za upozornění. Už proto, že si můžete příběh o parfému, kterému žádný muž neodolá, nejen přečíst, ale co víc, můžete ho i prožít. Do knihy je totiž vložena tajemná lahvička. Dahl i v Čubce rozpracovává svá oblíbená témata různých sexupomáhajících medikamentů, střetu s americkou mašinérií a samozřejmě nenechává u ledu ani svou nejsilnější zbraň – originální pointu, která se dokonce už vžila pod termínem dahlovský konec.

Frank Cottrell Boyce
Miliony
Přeložila Dominika Křesťanová.
Argo

FOTO: Archív nakladatelství Argo

Když má někdo sedm dětí jako liverpoolský literární a filmový kritik, tak nějak potřebuje ty haranty zabavit. I proto se Boyce rozhodl napsat pro ně knihu. Když dva bratři naleznou vedle vlakové trati pytel plný peněz, objeví se před nimi řada dilemat. Pohříchu před každým jiná. Mladší váhá, zda raději podarovat africké děti nebo britské žebráky. Starší pak netrpělivě upozorňuje, že už za tři týdny Británie přechází na eura (ano, je to trochu sci-fi), a je proto potřeba libry z pytle co nejrychleji utratit. Knihu zfilmoval oscarový režisér Danny Boyle.

Fernando Pessoa
Dopisy přátelství, lásky a magie
Příběhy Pessoova života
Přeložila Pavla Lidmilová.
Argo

FOTO: Archív nakladatelství Argo

Pavla Lidmilová z portugalských originálů vybrala, přeložila, uspořádala a komentáři doprovodila korespondenci slavného lháře evropské literatury Fernanda Pessoy. Máme tak možnost nahlédnout do posledních dvaadvaceti let spisovatelova života (1913–1935), odhrnout onu oponu mystifikací, pseudonymů a spatřit aspoň odlesk skutečného, zranitelného člověka, který se za nimi skrýval. Zas jednou jsem se stal kořistí všemožných krizí, tentokrát však je útok totální. (...) Jsem psychicky obklíčen, popisuje Máriu de Sá-Caneirovi jednu ze svých návštěv dna (6. 12. 1915).

Paolo D’Agostini
Legendární filmy
Přeložili Eva Hejlíčková a Jan Hanzlík.
Mladá fronta

FOTO: Archív nakladatelství Mladá fronta

Autor vytvořil kolekci 140 snímků, které podle něj nejvýrazněji ovlivnily tvář současného umění. Jeho výběr je vědomě subjektivní, neúplný a vybízí k polemice.
Některé tituly, herci a režiséři jsou D’Agostinimu sympatičtější, takže se dočteme třeba o šarmu Steva McQueena vycházejícím z kontrastu mezi andělsky pohledným zevnějškem a chladným výrazem, kdežto taková Judy Garland to možná měla kvůli pozdějším alkoholovým excesům zabalit už po Čaroději ze země Oz. D’Agostini je ve svých anotacích příliš zkratkovitý a čtenářsky vstřícný. Nedostatky textu hojně kompenzuje alespoň velmi kvalitní obrazová část. Legendární filmy tak představují líbivou, nablýskanou knihu, kterou se pěkně listuje a se kterou se snadno nesouhlasí.

Jerzy Płażewski
Dějiny filmu
Přeložili Pavla Bermannová, Pavel Peč, Halina Roubalová, Karel Tabery, Antonín Vrba a Pavla Vrbová.
Academia

FOTO: Archív nakladatelství Academia

Polský kritik se vydal opačnou cestou. Nechává čtenáře, aby si své žebříčky sestavili sami. Předkládá „jen“ popis vývoje filmové múzy mezi lety 1895 a 2005. Zasazuje tvorbu do srozumitelného dějinného kontextu, akcentuje zásadní osobnosti a momenty. Ke slovu se dostávají i dějiny kinematografie států jako Bulharsko nebo Izrael, jež se jinak netěší zrovna masovému diváckému zájmu. Nezanedbatelný prostor dostává i tvorba československá, třeba o nové vlně Płażewski píše: Obecným společným jmenovatelem těchto žánrově a stylisticky různorodých snímků je to, že nenahlížejí na svět jako na soubor daných pravd, jež čekají na své odůvodnění, nýbrž jako na soubor hádanek, jež mají být rozluštěny. Jako v současném avatarovském třeštění aktuální se pak jeví autorův přístup k moderním technologiím. Originalita výtvarné vize podle něj často jen lacině odvádí pozornost od plytkosti scénáře.