Hlavní obsah

Vary nabídnou i cestu za „západoevropským snem“

Novinky, Zbyněk Vlasák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Zřejmě nejdiskutovanějším tématem současnosti, osudem ilegálních imigrantů, uprchlíků, co si chtějí splnit svůj „západoevropský sen“, se zabývá film Babai, celovečerní debut kosovského režiséra Visara Moriny, který bude mít mezinárodní premiéru na MFF Karlovy Vary.

Foto: KVIFF

Otec a syn ve filmu Babai

Článek

Čtyřicátník Gezim je na svého malého syna sám. Noriho má rád, ale zároveň ho vnímá jako přítěž v naplňování své nejasné a nepromyšlené vize o spokojeném a zajištěném životě někde mimo rodné Kosovo, ideálně na Západě. Zatím oba bydlí u Gezimova bratra. Přes den na trhu prodávají cigarety a snaží se vyhýbat hlídkujícím policistům. Ale nebude to na dlouho. Gezim se totiž rozhodl Noriho definitivně opustit, pokusit se ilegálně dostat přes hranice Evropské unie a zařídit si zářnou budoucnost v Německu.

První pokus o odchod mu ještě chlapec, který je na otce silně fixovaný, překazí, druhý už ne. Noriho reakcí je zklamání, vztek a odhodlání Gezima na druhém konci starého kontinentu vypátrat. Což ale určitě nebude snadné, vždyť tu pořád mluvíme o klukovi, kterému je jen deset.

„Nori ve filmu utrpí velké ztráty, ale čelí jim víc než statečně. Když už nemá matku, nechce přijít ještě o otce,“ říká režisér Visar Morina, kterému se podařilo to, co podle svých slov zamýšlel – totiž vyprávět o téhle postavě s dostatečnou hloubkou a zároveň divákovi poskytnout perspektivu běžence, ilegálního uprchlíka. Právě Noriho cesta do Německa nejprve autobusem, pak pod rouškou tmy po moři a nakonec v náklaďáku tvoří významnou část děje filmu.

Výborný pozorovatel

Morina se tak vyjadřuje k jednomu z problémů dnešní Evropy. Ale není žádným zuřivým komentátorem, spíše výborným, přesným pozorovatelem. Snaží se především podat svědectví. Což v atmosféře zjitřených debat o uprchlících, kde právě pohled z jejich strany zpravidla chybí, vůbec není málo.

Gezim si pro sebe v Německu žádný lepší život neurval, bydlí v azylové ubytovně a rozhodně si nemůže vyskakovat. Nad vodou ho drží jen naivní představa, že se přesune do Nizozemí a tam to třeba bude časem lepší. Nori se během své náročné cesty naučil rány přijímat i vracet a je to právě on, kdo nakonec Gezimovu situaci postaví do reálného světla.

Film, možná paradoxně, vyniká hlavně svou neokázalostí, střídmostí a také soustředěností na prokreslení proměn vztahu otce se synem. Toho, jak se v některých aspektech mění jejich role a že až to, jak snášejí nelehký osud běženců, ukázalo, že to Nori je z nich obou ten silnější. Byť za tuto svou sílu zaplatil nemorálně vysokou cenu – ztrátou vlastního dětství.

Reklama

Související články

Ve Varech bude soutěžit i dřevorubec Bob

Všude kolem metr sněhu a uprostřed hraje jistý dřevorubec jednou rukou golf. V hlavě mu u toho nejspíš zní drsný, ale v něčem i trochu legrační gangsterský...

Výběr článků

Načítám