Článek
Na 500 metrech čtverečních plochy, tedy v celém jednom patře, které dřív sloužilo kancelářím, příchozí potěší kolem 300 prací světově proslulého umělce. "Tak veliká výstava se naposledy konala před 25 lety v Jízdárně Pražského hradu," vypráví organizátor akce Zdeněk Kočík. I on se může pochlubit obsáhlou sbírkou Muchových prací.
Plakáty i drobnější litografické práce
Expozice v domě na Staroměstském náměstí zahrnuje kolekci impozantních plakátů a nespočet drobnějších litografických prací a studií. Jsou mezi nimi návrhy poštovních známek a bankovek. Výstava představí také unikátní kolekce litografických pohlednic. A protože je Kočík majitelem muzea voskových figurín, instaloval na závěr expozice věrného Muchova dvojníka z vosku, jak pracuje v ateliéru.
Dělal třeba i návrhy na krabičky s bonbóny. Ale 90 procent z nich podlehlo během dlouhých let zkáze. "Máme veliký plakát, který zval na výstavu v Ivančicích, která se nakonec nekonala. Získali jsme jej od paní, jejímuž dědečkovi patřila tiskárna," vypráví Kočík, který si už teď láme hlavu s tím, kde po skončení výstavy zarámovaná díla uschová. Představují totiž objemný náklad - na místo určení je musela přepravit dvě nákladní auta. "Dosud jsme měli pronajatý trezor," vysvětluje dosavadní způsob uložení. "Asi je budeme muset vystavovat napořád," směje se sběratel. Výstava ale končí v závěru září.
Průchozí sály v domě U bílého jednorožce Kočíka nadchly. Podle něj jsou jako dělané pro tento účel. Kanceláře odtud zmizely, když se budova vrátila restituentkám.
Stal se pojmem
Mucha (1860 -1939), je mezi secesními umělci pojmem. Vytvořil například i cyklus olejomaleb Slovanská epopej, který je dlouhodobě vystaven na zámku v Moravském Krumlově na Znojemsku.
V posledních letech se hovoří o tom, že by se měl soubor těchto pláten přestěhovat z Moravského Krumlova do Prahy. Kvůli tomu má na Bruselské cestě holešovického výstaviště vyrůst nová budova. Pražští radní se k tomu mají vyjádřit v nejbližší době, uvedla ČTK. V letošním rozpočtu má město na výstavbu asi 46 miliónů korun, celkové náklady se odhadují na dvojnásobek.
Jednu z největších sbírek Muchových plakátů shromáždil bývalý československý tenista Ivan Lendl, žijící již dlouhá léta v USA.
Našel osobitý styl
Mucha zpočátku tvoří historické obrazy akademického aranžmá, teprve 90. léta 19. století znamenají v jeho tvorbě zlom - nachází svůj vlastní osobitý styl. Poprvé ho užije při zakázce na plakát pro hru Gismonda (1894) v pařížském divadle S. Bernhardtové a získává okamžitý úspěch.
Pro divadlo vytvoří i mnoho dalších úspěšných plakátů - Dámu s kaméliemi, Lorenzaccio, Samaritánku, Médeu. Kromě toho se stává autorem množství plakátů.
Ve druhé polovině 90. let 19. století vytváří řadu návrhů dekorační malby, mj. vzniká panó Čtyři roční období, Čtvero umění, Květiny, Denní doby a Měsíce. Kromě toho se intenzívně věnuje grafice užité - vznikají jeho grafické návrhy jídelních lístků, kalendářů či divadelních programů, věnuje se i grafice knižní (za vrchol jeho ornamentální tvorby je považována jeho ilustrátorská práce na knize Otčenáš z roku 1899).
V roce 1910, kdy se po pobytu ve Vídni, Paříži, USA natrvalo vrací do Čech, začíná pracovat na dvacetidílném malířském cyklu Slovanská epopej (1910-28), v němž se ideově navrací k myšlenkám českého národního obrození a zobrazuje mýty a legendy slovanských národů. Podílí se na výzdobě Primátorského sálu pražského Obecního domu.
Alfons Mucha, rodák z Ivančic u Brna umírá v Praze na zápal plic.
Galerie v domě U bílého jednorožce je otevřena denně od 10 do 20 hodin. Vstup stojí 120 korun.