Hlavní obsah

RECENZE: Topolův magický realismus k divákům nedorazil

Právo, Radmila Hrdinová

Román Noční práce Jáchyma Topola z roku 2001 je jedním z nejpůsobivějších, nejpoetičtějších i nejtemnějších děl české prózy po roce 1989. O jeho divadelní podobu se pokusil režisér Jan Mikulášek s činoherním souborem pražského Národního divadla ve Stavovském divadle.

Foto: Martin Špelda

David Prachař jako Polka v inscenaci Kouzelná země.

Článek

Na příběhu bratří Ondry a Malého, které ve dnech srpnové okupace roku 1968 uklidil na venkov jejich otec pronásledovaný pro svůj blíže neurčený vynález, vytvořil Topol archetypální portrét vesnice s její temnou minulostí, dávnými i novodobými rituály, láskami, mýty, zločiny a tresty. Román je psaný topolovským (ve smyslu otce i syna) magickým realismem s prolínáním časových rovin, snu a skutečnosti, kde řeka, hřbitov, hospoda, kostel i les jsou víc než jen místa k životu.

Noční práce je básní s dramatickým tahem, v níž předlouhé věty pádí kupředu v zadýchaném rytmu, z něhož se jen těžko vystupuje. Převést takovouto prózu do vizuální podoby by snad dokázala vláčilovsky obrazivá kamera, ale divadelní jeviště ji svou konkrétností srazilo na kolena.

A to přesto, že Cpinova scénografie rozostřila jeho realitu stěnou, z níž se vynořují a v níž mizí obrysy postav v dráždivé neuchopitelnosti. Množství promítaných fotografií přibližujících atmosféru 60. let spolu s banální písničkou ji ale rychle zahnaly.

Foto: Martin Špelda

Zleva Matyáš Řezníček, Václav Vašák, Robert Mikluš, Lucie Juřičková a Filip Kaňkovský v hospodské scéně.

Inscenace se dere klopotně kupředu skrze množství nakousnutých a vzápětí opouštěných příběhů, odvyprávěných jednotvárně do mikrofonu, přičemž zvuková amplifikace a nasvícení postav degradují herce na černobílé, nerozlišitelné siluety, jejichž hlasy znějí uniformně odkudsi z éteru.

Kdo nezná román, záhy se beznadějně ztratí jak v příběhu a postavách, tak v časových rovinách a odkazech. Předlouhá scéna v hospodě je k nepřežití, snímání obličejů kamerou přežitým prvkem nepřinášejícím žádné ozvláštnění.

Klukovský svět na hranici dětství a dospělosti stírá věkově neodpovídající obsazení role Ondry (Oskar Hes), strýc Polka Davida Prachaře se z démonické postavy smrskl na místního baviče, z televizního seriálu sem zabloudil strážmistr Topinka Roberta Mikluše. Z Topolova románu zbyl jen básnický jazyk, jeho magii se inscenátorům převést nepodařilo.

Jáchym Topol: Kouzelná země
Režie Jan Mikulášek, dramatizace Jan Mikulášek a Marta Ljubková, scéna Marek Cpin, kostýmy Kateřina Štefková. Premiéra 14. února ve Stavovském divadle ND, Praha.

Hodnocení: 50 %

Může se vám hodit na Seznamu:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám