Článek
Stańko začal hrát v padesátých letech, kdy však byl odkázán jen na poslech západního rozhlasu. Jako jeden z prvních evropských hráčů se už na začátku šedesátých let věnoval free jazzu. Pro jeho vývoj bylo klíčové, když se stal v roce 1963 členem skupiny polského jazzového průkopníka Krzysztofa Komedy, kterého proslavila hudba k raným Polanského filmům Nůž ve vodě, Ve slepé uličce a Ples upírů.
Stańko s ním natočil album Astigmatic z roku 1966, ale v roce 1968 založil svůj první kvintet ve kterém hrál houslista a saxofonista Zbigbniew Seifert. Po spolupráci s průkopníkem free jazzu Donem Cherrym začal vést kvartet s finským bubeníkem Edwardem Vesalou a saxofonistou Tomaszem Szukalským. Stańko, který jako jeden z prvních evropských hudebníků absorboval freejazzovou estetiku v té době spolupracoval i s dalšími jeho představiteli, kontrabasistou Arildem Andersenem a kytaristou Terje Rypdalem. V té době začal nahrávat pro významnou mnichovskou firmu ECM. Pro tu pak natočil i svá sólová alba, kde se však od divokého free postupně odkláněl ke komornímu jazzu, jak to ukazuje už Balladyna z roku 1976. Na ni o dvě dekády později navázala Matka Joanna inspirovaná filmem Jerzyho Kawalerowicze a Leosia. Na desce Litania nahrál skladby Krzysztofa Komedy.
Stańko nikdy neustal ve vývoji, pořád hledal nové cesty. V osmdesátých letech založil kvartet s 16letým bubeníkem Michalem Miśkiewiczem a jeho dvěma mladými spoluhráči, současně však vedl mezinárodní skupinu, kde hrál bubeník Tony Oxley a švédský pianista Bobo Stenson a hrál v bigbandu amerického freejazzového pianisty Cecila Taylora.
Jazzový vizionář
Jazzový kritik Derek Richardson od něm pro San Francisco Chronicle napsal: „Tomasz Stańko není jen prvním jazzovým hudebníkem, který dokázal smířit silné melodie a volnou improvizaci, ale také jeden z předních představitelů lyriky.“
Měl velký vliv na polskou jazzovou scénu. Hudební novinář Piotr Baron Stańka označil za ”jednoho z otců polského jazzu”. „Jsem v šoku... byl naprostým vizionářem, skvělým hudebníkem a byl vždy zásadový,” uvedl v reakci na Stańkovu smrt polský houslista a saxofonista Michal Urbaniak.
Skon zasáhl však i české hudebníky z dua Durman - Posejpal. „Tomasz Stańko, jedna z opravdu zásadních osobností, ovlivnila spoustu lidí, mimo jiné i nás dva. Když si vzpomenu, jak jsme v roce 1973 přijeli do Varšavy a tam v klubu Remont viděli polskou jazzovou elitu v čele právě se Stańkem v klobouku a s magickým osobním kouzlem, je mi smutno,“ uvedl Miroslav Posejpal, když se dozvěděl o Stańkově smrti.