RECENZE: Vítejte ve zpustošeném světě

Ale už to samo o sobě je známkou toho, že s tímto světem je cosi v nepořádku. Ostatně sama autorka se vyslovila, že po 11. září 2001 pocítila potřebu psát „o našem vykloubeném světě“.

Zvolila si k tomu parafrázi řeckého mýtu o prokletém rodu vladaře Oidipa a z Théb učinila současný stát zpustošený krvavou občanskou válkou. V jeho čele stojí demokraticky zvolená prezidentka Eurydika (Jana Stryková), jež si na pomoc při obnově politické stability pozve „prvního občana“ prosperujících demokratických Athén Thésea (David Matásek).

Inscenace začíná vpádem trojice zkrvavených žoldáků, kteří atakují diváky drsným slovníkem i líčenými prožitky. A scéna zavalená kusy oděvů obětí blíže neurčeného masakru evokuje bojiště i města po etnických či jiných čistkách, divákům důvěrně známých z masmédií.

Buffiniová sděluje pravdy nikterak nové – hra ostatně vznikla v roce 2010 a dnešní svět politické agitky nemilosrdně válcuje, ale snaží se o jejich zobecnění. Hraje se mimo jiné o tom, že násilí plodí zase jen násilí a zvrhlost jen zvrhlost, o krizi západní demokracie a nemožnosti jejího vývozu, o neschopnosti slabých vládců demokracii nejen rozvíjet, ale vůbec udržet, o světě, v němž zuří permanentní válečné konflikty, jež se jen zdánlivě netýkají vyspělé evropsko-americké civilizace, o proměně lidských bytostí ve vyhaslé chladnokrevné zabijáky, o věčné bezmocnosti Teiresiů.

To vše na půdorysu antického mýtu, jehož srozumitelnost a orientace v něm je ale pro dnešního běžného diváka do značné míry zpochybnitelná.

Hra i inscenace předstírá intelektuální ambici, ve skutečnosti však nejde za pouhé pojmenování témat a točí se v kruhu jejich neustálé prezentace. A co hůř, nenabízí živé postavy, ale schémata, která se jen stěží mohou stát východiskem k hlubší herecké charakterizaci a tím i k diváckému zážitku.