Hlavní obsah

Havelkův Hastrman: Člověk ve zvířeti, zvíře v člověku

Právo, Věra Míšková

O zničující vášni, o pudech a boji s nimi vypráví první část románu Miloše Urbana Hastrman. A právě ta se stala předlohou stejnojmenného filmu, který jako svůj filmový debut natočil divadelní režisér a hudebník Ondřej Havelka.

Foto: CinemArt

Ve filmu se odehrává řada pohanských rituálů.

Článek

„Je to krásný a zároveň podivný milostný příběh, který je opředen aspekty romantismu a odehrává se v kulisách českého venkova počátku 19. století. Osvícenský aristokrat se osudově zamiluje do venkovské dívky,“ přibližuje režisér.

Není to však jediný důvod, proč sáhl právě po této předloze. „Příběh je rámován pohanskými rituály a lidovými zvyky cyklického roku, které mě vždycky zajímaly a jejichž podstata začíná být znovu velmi aktuální. Stroze materiální chápání světa je už dnes passé. Navíc každý tvůrce, chce-li být upřímný a opravdový, vypráví o sobě. Více či méně. Pro mne byl důležitý ten podtitul „člověk ve zvířeti, zvíře v člověku“, protože jsem přesvědčen, že v každém z nás je zvíře a je pouze otázka, jestli s ním člověk bojuje, nebo ne.“

Foto: CinemArt

Jiří Lábus hraje baronova sluhu.

Děj se odehrává na vesnici ve 30. letech 19. století. Moderní baron de Caus se se svým sluhou vrací z cest po světě, aby na svém panství začal s obnovou rybníků. Středem jeho zájmu se záhy stane nespoutaná a výjimečná rychtářova dcera Katynka revoltující proti autoritám vášnivým uctíváním přírody a pohanských rituálů.

Urbanův román byl oceněn Magnesií Literou a autor říká, že Havelka mu ve filmu přidal další rozměr: „Ondřej do příběhu dává humor, a ten já v knize nemám, protože ho neumím. Má ve filmu pasáže, které jsem já napsal docela drasticky, nádherně odlehčeny humorem. Když jsem film viděl poprvé, asi pětkrát nebo šestkrát jsem se smál nahlas… Myslím, že je to hodně jiný film, než jaké tu běžně vznikají. Ne komedie, která se klidně může dávat v televizi. Ne film plný hlášek. Hastrman by mohl spojit diváky, kteří chtějí jít na „biják“, s těmi, kteří o zhlédnutém dál chtějí přemýšlet.“

Karel Dobrý a Simona Zmrzlá

Do titulní postavy obsadil Havelka Karla Dobrého, pro kterého je to první hlavní role, ale který je zároveň jedním z nejobsazovanějších českých herců v zahraničních filmech.

Foto: CinemArt

Simona Zmrzlá a Karel Dobrý jako Katynka a baron Caus – hastrman.

„Už kvůli tomu, co je mezi hastrmanem a Katynkou, stojí za to poznat Urbanův příběh. Je tam všechno, na co dokáže obyčejný smrtelník jen pomyslet, nebo raději ani nepomyslet a rovnou zapomenout. Nekonečná harmonie i hluboké šrámy. Alespoň je z čeho čerpat,“ říká o své práci herec, který už s Ondřejem Havelkou spolupracoval v divadle.

„Byl mi doporučován a pak jsem režíroval v Národním divadle představení V rytmu swingu buší srdce mé, kam jsem Karla obsadil a pracoval s ním. A zjistil jsem, že on je hastrman,“ vzpomíná Havelka. „Škála jeho vyjadřovacích prostředků je velmi široká, umí být elegantní aristokrat, ale zároveň se dokáže proměnit ve zvíře. Věděl jsem, že pokud ta figura měla být zmítána běsy, Karel je ideálním představitelem. Byl pro tu roli předurčen.“

A k obsazení Katynky dodává: „Záměrně jsme to nechávali na poslední chvíli, protože k realizaci jsme spěli mnoho let a věděli jsme, že nemá cenu ji hledat roky dopředu. Simona Zmrzlá tak vzešla na poslední chvíli z castingu, zaujala mě svým typem i tím, že na svůj věk je to velice zralá herečka. Je muzikální a myslím, že má v sobě zemitost, tu drsnou razanci, kterou jsme potřebovali, aby Katynka měla.“

Herečka se ale neznala s režisérem ani se svým hereckým partnerem Karlem Dobrým.

Foto: CinemArt

Záběry z filmu Hastrman.

„Před natáčením jsme se tedy my tři několikrát sešli, s Karlem jsme zkoušeli repliky a zvykali si na sebe. Nakonec jsme si na sebe myslím docela zvykli a našli i nějaký společný specifický humor. A ten společný smysl pro humor, to se týká celého natáčení.“

Oslava krajiny

Natáčelo se v okolí Stvolínek, Zahrádek, Holan, v kraji pod horou Vlhošť, tedy přesně v místech, o kterých Urban píše. Ostatně on sám přiznává, že krajina v něm potřebu napsat Hastrmana vyvolala. „Potřeboval jsem psát ekologické téma. A protože tu fungovaly Děti Země, stvořil jsem Děti vody… prostě jaksi mimoděk bylo zřejmé, že mi z toho vyjde hastrman. Vodník, ale ne pohádkový, spíš mytický.

Foto: CinemArt

Záběry z filmu Hastrman.

Víte, jsem já tu knížku myslel vážně – jako politický čin. Opravdu jsem si myslel, že společností bude rezonovat, že o ní a jejím tématu budou mluvit politici. Skutečně jsem byl takhle naivní, Hastrman byl můj naprosto vážně míněný politický statement. Nakonec sice dostal Literu, ale jinak v podstatě žádný ohlas mimo literární kruhy neměl.“

Havelka byl krajem okouzlen. „To je skutečně překrásný kraj. Je to vlastně kousek od Máchova jezera, kde jsme taky jeden obraz točili. Po přečtení knížky jsem si ten kraj projel na kole a okouzlení čtenáře i cyklisty bylo totožné,“ říká režisér a dodává: „Vztah k přírodě je v tom filmu úplně přirozeně přítomen díky hlavní postavě hastrmana, který je součástí přírody, tudíž na to nebylo nutné tolik tlačit. Zcela jistě je jedním z hlavních témat filmu oslava české krajiny. Ve smyslu ekologickém jsem však nechtěl být proklamativní.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám