Na novince je sedmnáct písniček, které ctí v rocku a popu momentálně moderní retro vlnu. The 1975 se vyhýbají tomu, aby jejich skladby zněly jako ryze popové, byť si to lze v jiném zvukovém hávu snadno představit. V jejich přístupu je alternativní prvek, zvuky a aranžérské kousky, které z příjemných melodií dělají písničky, jež budou mít kvalitní punc jak při prezentaci v halách nebo na festivalech, tak v klubech.

V každém případě se jedná o skladby, jež se budou dobře vyjímat na rozhlasových vlnách, pokud tedy dramaturgové rádií (a ve světě se to jistě nestane) nebudou mít obavy z toho, že jsou jejich posluchači beznadějně nekompetentní a neobvyklý poprockový zvuk nepřijmou.

The 1975 se nejvíce inspirovali v hudbě osmdesátých let. V jejich kompozicích se mísí živé nástroje s elektronikou a ráz jim dává i klidný zpěv a civilní výraz Matthewa Healyho.

Obal nového alba

FOTO: Universal Music

Lehkým kytarovým riffem ověnčená Love Me jako by vypadla z repertoáru australských INXS, legendy popu z osmdesátých let. V některých jiných skladbách zase hrají prim trochu archaické elektronické zvuky, takové ty z osmdesátých let. Jedna z instrumentálek, Please Be Naked, je pak expanzivní, rozlévá se ze svého základu a v samotném závěru už ji charakterizuje mohutný zvuk, který doslova vtahuje pozornost. Je důkazem nápadité aranžérské práce, která je pro celé album signifikantní.

The 1975 ale do osmdesátých let nepropadli, nechali se jimi jen výrazně inspirovat. Tu a tam jsou slyšet i moderní zvuky, respektive jejich fragmenty, například v The Ballad of Me and My Brain.

Album je dlouhé, pročež není divu, že jsou na něm úseky, kdy jeho napětí a spád trochu povadnou. Stane se to kupříkladu titulní kompozici, která je spíše zvukovou koláží než čímkoli jiným.  Je to ale vždy jenom na chvíli, protože většina skladeb má tendenci gradovat a nabrat tak onu schopnost poutat veškerou pozornost. A týká se to i závěrečné She Lays Down, ve které hraje prim akustická kytara.

The 1975 nahráli velice dobrou, promyšlenou, dotaženou a v podstatě zvukově koncepční desku. Jejich ohlášená účast na letním festivalu Rock for People je tedy rozhodně dobrou zprávou.

The 1975: I Like It When You Sleep, for You Are So Beautiful Yet So Unaware of It
Universal Music, 73:55

Celkové hodnocení: 80 %