Životopisný údaj o autorově školení je důležitý. Pochopíme z něj, že ve svém malování vzájemně spojuje českou expresivitu s francouzskou elegancí.

Vystavené obrazy mají jako společné téma lidskou tvář. Autor říká, že ho jako inspirace zaujala mánie autoportrétů, takzvaných selfie, která si lidé pořizují fotoaparáty v mobilech. „Tento trend generuje nesmírné množství otisků lidské podoby na jedno použití, a tradiční portrét se tak převtělil do produktu okamžité spotřeby,“ tvrdí Kaufman.

On sám vytváří z rozmáznutých otisků tváří osobité krajiny snů a fantazie. Realitu kombinuje s abstrakcí, kompoziční kázeň s tvořivou spontánností. Hlavní jeho devízou je cit pro barevné harmonie a pro to, co kdysi Leonardo da Vinci nazval sfumato, které definoval jako malování „na způsob kouře“, pomocí jemných barevných přechodů, bez čar a pevných ohraničení.

Jeden z nejvlivnějších současných historiků umění Hans Belting vydal v Německu před několika roky knihu Faces – dějiny tváře. Poslední kapitola je věnována současnému tématu „masky bez tváře“, což je výstižná charakteristika Kaufmanových děl.

Mirek Kaufman: Facetime – Čas tváře
Galerie Petr Novotný, Praha

Celkové hodnocení: 75 %