Bristolský rodák Tricky známý z Massive Attack na albu spolupracoval s celou řadou lidí. O albu rád říká, že sahá od Pekingu po Berlín, protože na ně přizval čínskou rapperku Ivy, dlouholetou spolupracovnici Francesku Belmontovou, dánskou zpěvačku i Renatu Platon.

Hlavními spolupracovníky jsou ale známá jména. Jako DJ Milo, vůbec první člověk, se kterým natáčel. Na albu se objevuje i jeho dlouholetý spolupracovník, bubeník Luke Harris, který se také postavil k mikrofonu.

I když na desce opět nechybí řada hostujících zpěvaček, hlavním zpěvákem je samotný Tricky: „Nebyl jsem v roli frontmana od vydání první desky Maxinquaye, což už je víc jak 20 let. Potřeboval jsem změnu. Na poslední desce Adrian Thaws jsem měl hlavní vokál na třech skladbách, ale chtěl jsem ho ještě více.“

Album je velmi osobní, ještě osobnější než přechozí. V písni Boy zpívá o obtížném dětství, o sebevraždě matky a nezájmu otce: „Potkal jsem ho ve dvanácti / jmenoval se Roy /mé jméno zapomněl / říkal mi Boy.“ V dalších skladbách zmiňuje své astma i to, jak těžké pro něj bylo získat smlouvu.

Album je opět temné, už ale není tak syntipopové jako předchozí Adrian Thaw, i když se na něm objevují názvuky Soft Cel, ale taky oldskoolový hip hop, který přinesl DJ Milo.